Javali

Nikdo se k odpoovědi nemá, sdělím svůj názor tedy já.

Domnívám se, že už název vlákna jste zvolil tak, že je jasné, že ve stavu vašeho vč vidíte vadu. Nadbytek pylu, kor v začátku podletí je oxymoron. Ve vč není nikdy nadbyek pylu. Tedy podle mě. Patrně trpíte lidskou představou, že víte líp jak včely, co vaše včely potřebují a taky máte za to, že si zásoby ukládají špatně, že vy víte líp, jak by je měly ukládat. Vrcholem pak je OP, přesně sem vede tento způsob uvažování.

Vše pro vč určuje česno. Vč tudíž ví, kde bude v lednu a únoru příštího roku a kam poputuje v březnu. Co vč neví je, že je tu člověk, který jim bude různě zpřehazovat rámky, že jim pomůže zužováním a komorováním. Vč přirozeně vůbec nepotřebuje rychlý jarní rozvoj, jediné co chce, je dosažení maximální kondice někdy v příštím květnu nebo začátkem června, aby se mohlo rozmnožit, tedy vyrojit. Co ještě také vč ví jistě je, že v lednu, únoru a často ani do půlky března dost pylu nesežene a tak si ho udělalo zásobu na období, kdy v přírodě nic nekvete a pylu je zoufale málo (líska je větrosnubná rostlina a olše též a tudíž tyto pyly jsou jalové, spíš jen balasty téměř bez výživové hodnoty). Označte si rámky připínáčky a napište nám sem koncem září, zda jsou tam pořád 4 plové plotny mezi sedištěm a česnem.

Často jsem psal, že nemám SS rád a že mi nevyhovuje a že myslím, že méně vyhovuje včelám. Vy jste popsal jeden z důvodů, u SS není proudění vzduchu v úle tak jednoznačné jako u TS a možná i proto si přinesly, ale hlavně uložily pyl tak, jak se to nám jeví jako přebytek. 

Někdy, a některé vč i na TS zasedá jinde, než by dle lidských teorií na zimu zasednout mělo. Nic neříkáte o stáří pylových desek, tedy plástů. Často vč nechce zimovat na příliš mladém díle a chce raději zimovat na díle starším až starém. Staré dílo je údajně teplejší, jak tvrdili předkové a tak proto to některá vč dělají. Prosím, abyste sdělil, o jak staré plásty se jedná.

--------------------------------

Ideání by ve vašem vč bylo, aby včely překryly pyl, který do konce září nespotřebují pro výchovu dlouhověké generace, zásobami. Pak pyl zmizí a včelaři nevědí, že tam je. A je tu ještě jedna logika. Vč bude potřebovat medné nebo náhražkové glycidové zásoby celou zimu a nemá chovat plod až do ledna. V lednu (reagují na zimní slunovarat 21.12. a to i když nemůžou ven a netuší jaká je poloha slunce) začínají plodovat a k tomu jim stačí ty věnce pylu kolem posledního plodu. Jak se potřeba pylu zvýší, je konec února nebo začátek března, nalíhlo se už trochu nových včel + se v přírodě trochu oteplilo a vč může “načnout” další rámek a to můž být jedině ten, který je mezi sedištěm a česnem. A jak se lidově česky říká, pak: pyl jako když tam najdou!!!

Domnívám se, že ze 4 pylových ploten do zimy půjdou se dvěmi max, když tam budou na konci srpna pořád, nechte mezi sedištěm a česnem jen dva a dva dejte za zjevné sezení. Určitě na rámky přidají zásoby a překryjí pyl tak, aby se nekazil.

Jenže.

Někdy nezakladenou, pozdě přidanou M už ani nedostaví, někdy je jednou zakladená po prostředku a u krajů ne. Do tohoto nedávají ani zásoby, zjevně to v “hnízdě” nechtějí. Pyl se v této panenské nebo polopanenské souši snad vždy do jara zkazí a celé je to na vyvaření - jen čistá ztráta práce, vosk se, pokud se vyváří s lisem (nebo předraženou odstředivkou), neztratí. Je nutné pozdější stavbu dávat s rozmyslem.

---------------------------

Na závěr čistě můj názor, který nikomu nenutím. Jde o OP. Tato metoda počítá s kejkli jako jsou mateří mřížky, dokonce svislé mateří mřížky a cílem je přinutit, aby vč moc neplodovalo, aby plod byl někde, jinde pyl a hlavně med také jinde a bylo ho možné ze vč vyždímat do poslední kapky. A to vše za cenu doslova kejklů a pro mě nepředtsavitelné pracnosti. No a když se nad stavem vašeho vč důkladněji zamyslíte, vaše vč si udělao OP samo a vy jste nemusel žádnou vyšší pracnost investovat. Jasně píšete, že na vysokých rámcích je nad 20 cm pylu 10 cm MEDU. No a když budete nenažraný, těch 10 cm medu na rámku je kilo a tak můžete vytočit 4 kila medu zepředu + 2 kila zezadu. Med prodáte nejméně po 150 a tak máte devět stovek jako když je najdete ne? A bez OP!!!! Jenže pozor, na pylových deskách je nejspíš i pod 10 cm medu nahoře pyl též.

Doufám, že jste rozpoznal sarkasmus i ironickou nadsázku, ale když se nad tím celým hluboce zamyslíte, poznáte, že vč sama sebe v pravou chvíli omezí v plodování právě pylem (nemáte ho tam odpředvčírka, že ne). Já se snažím včelstvům moc nepořádek v celém snažení nedělat, jenom přehazuji mladé (ne panenské ani polopanenské, ty já už ani ve vč nemívám, někdy vzniknou v pozdním oddělku nebo nepovedeném smetenci) rámky blíž k česnu a staré dozadu - prazáklad metody Blaník. Vč má v létě (podletí) ještě hodně včel a uloží zásoby v celém VN až dozadu a tak zavíčkuje zásoby na nejčernějších zadních rámcích. Ty po předjarním zúžení skončí za blinovkou, kde je včely vyčistí a já je můžu vyřadit na recyklaci. Protože nikdy nevytáčím vysoké rámky, je toto jediná možnost, jak zbavit drahých zásob plásty na vyřazení. “Moudří” zebrovači ale mají mladé rámky namíchané se starými a tudíž systém Dadant nemohou provozovat a nebo recyklují plásty v nejepší kondici spolu s těmi starými, tedy mladé pěkné plásty s ohavně černými.

A je nutné podotknout, že některá vč mají tendenci nahromadit víc pylu než vč jiná, část jej v zimě nespotřebují a přijde vniveč při vyváření. Ano, je pořád lepší, aby včelstvu zjara dva rámky pylu přebývaly než půl rámku chybělo. Tedy aspoň se já domnívám.

A ještě jednu souvislost. Když si pylovou desku označíte připínáčkem například - pyl zmizí pod zásobami a na mladším díle je vidět proti slunci, že po zásobami je, tak když byste dělal přemetení vč na M, kdy pak přemetené vč nemá na zimu žádný pyl, dáte pak přemetenému vč mezi jejich přední krycí a sediště tuto jednu pylovou desku. Totéž u pozdnějších oddělků kde je vidět, že si pylu nedokázaly nanosit samy dost.

Možností je hodně a úplně nejlpeší možností je Javali abyste nedělal vůbec nic (rámky poznačil sledoval do jara co s nimi bude). Jen je potřeba vše to, co jsem vám nyní popsal, vědět. Ano, některé vč nezasedne na zimu nejblíž česnu. Pdle čeho se “rozhodují” nevíme a nebo to nevím já. Totiž, na zimu není nutné zúžení, to až na přelomu února a března (viz vlákno o pravidle 40 dní) a tudíž je vám celkem fuk, kde vlastně bude zimní chumáč sedět a při zužování přebytečné rámky zepředu dáte za sediště = chumáč. U TS je přesně opačný stav, kdy vč je nacpané k česnu, často mám rámky bez zásob a za sebou má několik zásobních rámků. To je jediné úskalí TS a tehdy se musí před sediště přidat zezadu zásobní rámek. Celé sediště on blok posunu o pozici páčením střídavě vlevo v pravo a vč to téměř nepozná. A je nejméně 2-3 týdny pokoj. To u vámi popsaného vašeho vč nehrozí.

Jestli jste chtěl milý Javali jednoznačnou, nejlépe holovětnou odpověď, jdtě ze farářem ke zpovědi, tam bude rozhřešení jednoznačné a stručné. 😀😉

Dlouho jsem zvažoval, zda následující zveřejnit. Mám stěžejní informaci už od srpna, kdy mi volal a sdělil mi zásadní věc MUDr. Marx. Asi před týdnem mi volal opět a dovolil mi věc zveřejnit, opět ale nesdělil kde k tomu přišel. Následující tudíž není můj “vynález” či objev a popravdě ještě jsem to úplně nestrávil.

Princip spočívá v genetické podstatě virů, kde nejde o kompletní DNA, ale jen RNA, tedy jen část dvoušroubovice a nebudu tady zatěžovat touto teorií. Princip by měl fungovat tak, že některá včelstva jsou přirozeně imunní vůči virovým k nákazám. Vůči většině virů a dalších nemocí. Kojičky těchto včelstev mají ve své krmné kašičce jakousi dosud záhadnou substanci, univerzální protilátku a mohou schopnost tvořit tuto protilátku předávat dalším včelám, které jsou v larválním stadiu krmené kašičkou s touto protilátkou. Tyto včely pak samy bezděčně tvoří ve své krmné kašičce stejnou a stejně účinnou protilátku, která se ale neředí. Ovšem v jistém smylu ano, ale to vyplyne později.

Takže. Jakékoli “obyčejné” včelstvo dostane brigádu ze včelstva s protilátkou, ihned se stává tvůrcem a nositelem přirozené protilátky. Dovolil jsem si to nazvat efektem chlebového kvásku. Pokud jím naočkujeme jakoukoliv mouku s vodou, vznikne chleba. Přesněji, jen tak MŮŽE vzniknout chleba.

Tolik podstata jevu, následují už jen moje dedukce a úvahy, a jak je u mě  běžné ihned také SOUVISLOSTI.

Dříve (po ww2, předtím nevím) až do asi let devadesátých převládal názor vhodnosti a potřebnosti jarního vyrovnávání síly včelstev. Cílem byla v rámci jednoho stanoviště co nejvyrovnanější vč a z toho vyplývající vyrovnané výnosy. Je popsáno mnoho způsobů jak toho docílit, jedním z nich je brigáda. To je terminus technikus a je nad rámec tohoto článku vysvětlovat co by měl každý znát. Běžně se v té době ale včelařilo dvoumatečně. Když to zjednoduším, jednou z praktik bylo na dvě produkční vč se vyzimovalo třetí, tak zvané manipulační včelstvo a jeho rozdělením mezi uvažovaná produkční se docílilo větší síly v rané snůšce. Skutečně to dokonale funguje. Ovšem jakýmsi vedlejším produktem bylo masové posilování všech vč plodem a včelami včelstev jiných. Od této praxe se v současnosti ÚPLNĚ UPUSTILO!!!! Mám za to, že v důsledku opuštění této, dříve běžné praxe, se také zvětšiny vytratila schopnost popisovaná v tomto článku. Rozhodně skončilo přenášení této (i jiných) vlastnosti mezi včelstvy.

----------------------------

Tady opět rozkošatím výklad a opět odbočím. Málo se ví, že zjara lze spojovat vč naostro, neservou se. Mnohem jednodušší a elegantnější a časově nenáročné je posílení slabšího vč rámkem s plodem i se včečlami, které daný rámek právě obsedají. Efekt je stejný jako u brigády, jenom ne okamžitý jako u brigády. Silnému vč se odebere rámek s plodem a včelami a vloží za poslední plodový (s dělničím plodem i když mezi plod a SR, případně zadní krycí) rámek posilovaného vč. Ano, tak jak je, rovnou. Jedinou podmínkou je, že na něm nesmí být matka. Neservalo by se to, ale matku by zabily. Ovšem včelám mateřské vč neublíží a naopak velice uvítá posilu. Přidat jen plod bez včel nelze, posilované vč by to naopak oslabilo. Má přece ošetřovatelek plodu právě tolik, kolik má vlastního plodu a určitě ne víc. To by mělo samo víc plodu ne?

Při posilování plodem - je to posáno jako vyrovnávání síly včelstev - má svá úskalí a není to až tak jednoduché. Pokud chci okamžitou posilu, vyberu rámek s plodem převážně líhnoucím. A naopak, když se mi zdá, že posilované vč má málo otevřeného plodu a nebo nepospíchám, vyberu rámek s plodem mladším. Na něm jsou právě kojičky a ošetřovatelky plodu a jestli by se mohl přidat plod bez včel, pak jedině plod líhnoucí. Bez včel ale nikdy otevřený!!!

No a zpátky k teorii chlebového kvásku.

Protože teoretikové, dodnes žijící a píšící do časopisů (proto je nemůžu jmenovat, ale škůdce českého včelařství bych pojmenoval s chutí), tak dlouho propagovali upuštění od posilování vč na jaře, jako prý že jinak se nemůže projevit skutečný potenciál té které matky, že je to zbytečné, kontraproduktivní i jinak, že se víc přenášejí nemoci  a VD, prostě ble, ble a ble, je výseldek ten, že se nepřenáší vzácná vlastnost “chlebového kvásku” i kdyby se u někoho u některého včelstva vyskytla.

----------------------

Nemám co víc dodat. Naopak mám za to, že tuto informaci stejně pochopí nemnozí a i když pochopí, neudělají v praxi vůbec nic. Pro mě to vysvětluje záhadu, jak to, že mám vč bez úhynů. Nabízelo by se, že jedině Blaník, úl i metoda, jsou tím všespásným receptem na věčné časy a nikdy jinak. Ale tak to určitě není. Bez úhynú je Goro s NN systémem, divulepý Bohemia Gall s volnou stavbou, asi v Langsthrotech - je tajemnej jak hrad v Karpatech a tak toho o jeho včelaření moc nevíme (je lakomej a nechce sdělit svoje know-how) a taky kámoš Rosťa v Adamcích se sejty ve dnech a jen s jednou mírou v úle. Ale já, Petr i Tom4 svá vč posilujeme a Rostislav taky a tím přenášíme efekt chlebového kvásku na většinu svých vč. O tom, kde se u nás čtyř ty imunní včely vzaly pomlčím, to už by byla hyperspekulace.

Na závěr je nutné upozornit, že pod tlakem včelstev "obyčejných", tedy bez záhadné schopnosti tvořit protilátku ve své krmné kašičce, a bez každoročního posilování jedněch včel včelami a plodem z jiných včelstev, se postupně schopnost ředí a vytrácí. Polopatě, “obyčejné” včely, spíš včelstva, nositelky přirozené imunity nakonec převálcují a unikátní vlastnost se vytratí…

rád by som sa vrátil k téme vlákna, teda “jak je to vlastne s rojením”… rozhodne proces spustenia rojovej nálady ani vyletenie roja neriadi matka… svedčí o tom okrem iného niekoľko faktorov, včely musia matku oklamať aby položila OPLODNENÉ VAJÍČKO na chov iných matiek, prestanú ju kŕmiť a nakoniec ju “donútia” opustiť úľ…

Už aj začínajúci včelár vie čo je j materská bunka (MB) nazývaná aj „matečník“, je to voskový útvar na pláste , v ktorom chovajú včely larvu budúcej matky, ale čo to môže byť „materská kolíska“? Prvé čo včelára napadne je odpoveď, že je to materská miska, robila sa voľakedy z vosku, dnes sa dajú kúpiť aj plastové. Je teda tá plastová mištička, do ktorej včelári vkladajú mladé larvičky pri výchove matiek a včely nad ňou vybudujú ten matečník? Nemalo by sa to teda volať „matečníková“ miska? Ale čo je potom materská miska? A čo je „materská kolíska/kolébka“? 

Ján Milla v svojom „Včelárskom náučnom slovníku“ definuje materskú bunku (MB) ako útvar, ktorý slúži na umiestnenie plodu, má podlhovastý tvar žaluďa, otvorom dolu, dĺžku má po zaviečkovaní dĺžku 20-30 mm a steny sú spevnené rebrovaním (výraz „matečník“ nie je ako včelársky termínus technicus tu uvedený a považuje sa v slovenčine prežitok, za slang včelárov, nie za „odborný“ výraz, no v Čechách sa dodnes matečník používa aj v odbornej včelárskej literatúre!). Pri „materskej miske“ uvádza Milla informáciu, že je to začiatok materskej bunky v tvare mištičky, o priemere 7-8 mm. Matka do materskej misky kladie oplodnené vajíčko, z ktorého sa má vyliahnuť matka a včely po položení vajíčka vytiahnu okraje misky a vznikne tak materská bunka. Toto sa píše aj v rôznych včelárskych knižkách! Matka jednoducho položí do materskej bunky oplodnené vajíčko. 

No a tu by sa včelári mohli zamyslieť! Prečo položí matka do „materskej misky“ oplodnené vajíčko? Keď si matka odmeria trúdiu bunku ktorá má priemer 6-7 mm vie, že to nie je bunka určená pre chov robotnice a položí do nej neoplodnené vajíčko. Prečo, teda ak základy materskej bunky (materská miska) sú výrazne iné ako robotníčie bunky, matky ich vyhodnotia ako bunky, do ktorých treba naklásť oplodnené vajíčka? Materské misky sú doslova v rozmeroch a tvare misky, čiže široké 8-9 mm a hlboké 6-7 mm. Do týchto misiek matka vajíčka bežne nekladie, včely ich budujú „preventívne“ teda na čas keď budú treba . Keď ale prepukne rojová nálada vo včelstve, včely ako jej prvý príznak vyleštia vnútro materskej misky propolisom, a upravia materskú misku do tvaru džbánu či hrušky. Teda pristavia nad materskú misku akúsi nadstavbu následkom čoho vznikne špeciálna bunka, ktorá je pri základe síce široká, aby sa tam dal nadávkovať dostatok materskej kašičky, ale jej výška je 10-11 mm a priemer otvoru do nej má 5 mm, teda ako má robotníčia bunka! Práve tento útvar, akýsi medzistupeň medzi materskou miskou a materskou bunkou/matečníkom sa nazýva „materská kolíska“! Keby materskú kolísku včely nevystavali nijako by matku nedonútili na položenie oplodneného vajíčka slúžiaceho na výchovu novej matky do veľkej materskej misky s priemerom cez 8 mm! Matka ale keď ju včely „dotlačia“ k materskej kolíske už len skontroluje či je vnútro „vyleštené“, teda upravené propolisom na kladenie vajíčka, odmeria ústie bunky a vyhodnotí situáciu tak, že treba položiť oplodnené vajíčko! 

Len čo sa tak stane, včely zúžený otvor materskej kolísky včely rozoberú, zväčšia ho späť na cca 8 mm a začnú postupne budovať materskú bunku! Že vy včely chováte a materskú kolísku ste nevideli nikdy v živote? No materské misky ste určite videli a časom uvidíte aj materskú kolísku. Materskú kolísku však neuvidíte pri núdzovom chove matky, tam včely len upravia vybrané bunky s vajíčkom či mladou larvičkou a rovno budujú materskú bunku/matečník. Málokedy uvidíte materskú kolísku aj pri tichej výmene, tak síce včely vybudujú misky aj kolísku ale preto je to tichá výmena, že včelár najčastejšie nájde už len vystavené materské bunky, obyčajne aj zaviečkované!

 Včely v silnejších rodinách materské misky stavajú však „preventívne“, neznamená to často skoro nič, niekedy len tak trénujú. Nemci majú na to špeciálny výraz „Spielnäpfchen“, teda hovoria o materských miskách, že sa včely „hrajú“. Včelári môžu väčšie množstvo materských kolísok nájsť na plástoch najčastejšie vtedy, ak je už vo včelstve skrytá rojová nálada, vtedy popri spodnej latky či pri bočnej latke rámika sa často nachádza viacero materských misiek. Takýto rámik plodiska by si mal včelár označiť pripináčikom a občas misky skontrolovať. Misky na plástoch síce môžu byť ale včelstvo sa nemusí vyrojiť. Kedy je ten optimálny okamih k odsávaniu prebytočného plodu ukáže samotné včelstvo. Ak sú materské misky na dne suché, teda „voskovo matné “ tak je ešte čas k odoberaniu plodových rámikov do odložencov. Keď ale včelár zbadá, že dno materskej misky je vyleštené propolisom, tak to je už ten správny čas na tvorbu odloženca a na zoslabenie včelstva. Žiaľ, keď včelár nájde takúto vyleštenú misku už upravenú na „materskú kolísku“, či dokonca v nej nájde položené vajíčko, už je obyčajne neskoro k miernemu odoberaniu plodových plástov - tu pomôže len radikálne odobratie všetkého zaviečkovaného plodu, alebo rozdelenie na odloženec s matkou a preleták.