Během roku včely až tak moc času nezaberou, jedná se spíš o hektičtější období - doba vytáčení a potom krmení, to taky zabere nějaký čas. Jsou práce kolem léčení, ale to se dá naorganizovat na dobu volna. Jde spíš o to být pečlivý a nic nešidit. Jsou i různé způsoby chovu, některé zaberou času víc, jiné míň.
Včely mají oproti jiným domácím zvířatům výhodu, že skutečně nepotřebují denně přítomnost chovatele. Někdy je to i výhoda, mě třeba denně svrbí ruce, jak bych se chtěla podívat do včel, i když vím že se to teď nemá. Taky existují různá elektronická udělátka, která na dálku úl kontrolují, ale to je o penězích.
Snažila jsem se vyfotit našeho Fénixe, no tak nějak se to napůl povedlo. Na první fotce je s původními slepičkami. Bohužel, těsně potom si je šel prohlédnout Gustav - houser, slepičky se lekly, vzlétly (nevěřila jsem, jak vysoko a rychle) a já je už nedokázala chytit.
Každopádně kohoutek je nádherný, slepičky mu budu muset sehnat. A Gusta nemá ani trochu výčitky.
No, to vždycky. Já třeba investovala do kvalitní fotopasti, vidím na mobilu, když by se tam někdo motal. Myslím že to lidi dost odradí. Ale taky se tam dojdu každý den kouknout, ale to spíš pro radost, nutný to určitě není, včelám je člověk putna.
To spíš stojí dost peněz věci okolo. Medomed, úly a tak. Taky to jsou dost objemné věci, takže musíte mít místo, kam všechno uložit. Medomed, souše, prázdné nástavky, sklenice atd. Ono je těch věcí celkem dost.
Já jsem tam včera kupovala slepičky. Přijeli jsme asi 20 min před otevřením a už bylo u vchodu nacpáno. Byla to sranda. Rázní chovatelé v důchodovém věku třímali v jedné ruce dřevěné bedny s ostrými hranami, v druhé ruce hůl. Po otevření brány se svižně rozeběhli směrem k tržišti. Na malém place bylo rázem mezi klecemi asi 200 lidí. Pochopila jsem, že kdo vybírá, nemá nic. Takže jsem uviděla první klec s lilipukami a zaječela, že je kupuji. Málem jsem dostala pár ran holí od méně rozhodných zájemců, ale slepice jsou moje.
Tohle je moc hezké téma. Mě ptáci vždycky fascinovali, připadají mi o mnoho inteligentnější, než jim jsou lidé ochotní přiznat.
Ty rozdíly v povahách plemen slepic rozhodně jsou. Já teď dostala od kamaráda nádherného kohoutka fenixe a dvě slepičky, o slepičky jsem bihužel vlastní neopatrnosí přišla. Protože jsem nesehnala fenixky, koupila jsem narychlo dvě liliputky, ani nevím plemeno. Kohoutek jimi zcela zjevně pohrdá. Dokonce do té míry, že se včera radši kámošil se mnou , nechával se hladit po krku.
Kdyby jste někdo měl na prodej slepičky fenixe v okolí mělníka, tak ráda koupím😜.
Tady jsem si dovolila zkopírovat odkaz na článek o výživě a krmení králíků ze stránek klubu Vss, podle mého názoru je to jedno z nejlepších zpracování téhle problematiky, co jsem kdy četla. Vůbec na stránkách tohohle klubu najdete velké množství zajímavých informací.