Aktuálně: 2 554 inzerátů • 292 781 diskuzních příspěvků • 19 950 uživatelů • Chat · 0 online

Vyhledávání v diskuzi

⋮
AMalina
07.06.2025, 22:32:35 xxx.xxx.49.20
»
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 07.06.2025, 19:52:36

Tohle mě zaujalo. Já třeba za nejlepší nová včelstva, pokud beru v potaz jen vitalitu, považuji roje, ne oddělky. Ovšem roj díky své životaschopnosti postaví defakto celé nové dílo a na něm perfektně zimuje. Jak to tedy může jít dohromady?

Když dva dělají totéž, není to totéž, záleží hlavně kdy se přemetá a v jakém stavu se včelstvo nachází …u včel snad není nikdy nic stoprocentní a proto nejde říct o něčem co se jednou někomu nepovedlo, ale druhému se to povedlo lépe, že je to špatně nebo dobře.

 Já sama bych nepřemetala, přijde mi to jako příliš stresující zásah do života včelstva, ale ani jsem to nikdy nezkusila, tak to nemůžu posoudit. 

Krásný příklad toho, že když někdo něco nezkusí neměl by to posuzovat a už vůbec ne kritizovat. 

Přesto mě přijde, že staré dílo, až takový vliv na kondici včelstva nemá.

Může mít a nemusí. Viděl jsem video volně žijícího včelstva v dutině na hodně starém díle, žilo tam údajně několik let bez pomoci člověka.

 Na princip chlebového kvásku věřím na 100 a 10%, stejně jako na vliv stresu na kondici včelstev, na pozitivní či negativní vliv starého díla už až tak moc ne.

Taky věřím v očkování včelstev (princip chleb kvásku). Četl jsem o něm někdy v dubnu roku 2023 na fóru pro "alternativce (díky za ně)" jménem Šance pro včely. Jen doplním, že se doporučuje aby patogeny, které se vkládají do zdravého včelstva byly nějakým způsobem oslabené, dokonce bylo doporučeno použít rámky z padlého včelstva. Jak se mohlo dříve včelstvo nejpřirozeněji naočkovat? Loupeží, vžebráním nebo vlétnutím do dutiny po padlém včelstvu. Omezené množství dutin v lese tomu napomáhalo. Lidé se taky očkují mrtvým nebo oslabeným patogenem. Samozřejmě to nejde vytrhnout z kontextu. Proč například navyšovat infekční tlak Nosemy Ceranae atd.

Čím dál více se i u včel řeší stres a je to dobře. Víte za jak dlouho se včely opravdu zklidní po jejich otevření a nahlížení do plodiště nebo jen posunutí komorovačky. Každá prohlídka, každé přidání/odebrání nástavků nebo rámků včely stresuje, použití dýmáku je pro ně hyperstres a pokud je to často…Můžeme se dohadovat a domýšlet si dlouho. Hledejte, tyto informace jdou najít nebo si je můžete sama změřit pokud jste ochotná něco zainvestovat. Někdy stačí pouze čas, jako například na ověření si nejpoužívanějšího úlu v Norsku. 

PS: Je taky změřeno, že pokud chcete včelstvu pomoci zvládnout stresové období, tak nejúčinnější je snůška nebo krmení. 

⋮
Tom50
07.06.2025, 21:56:17 xxx.xxx.139.239
»
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 07.06.2025, 19:52:36

Díky za vaše postřehy.

Domnívám se, že v tom rozpor není. Roj je vždy o měsíc (i víc) dřív, než je přemetení - umělé zrojení. Roj to “plánoval” a jsou v něm jen “vybrané” včely, ve smetenci VŠECHNY.

Protože málokdo přemete vč v květnu a do půli června, ale spíš až po půli července, nezimuje pak nové vč na panenském, ale na nejméně 2x zakladeném, smetenec na jednou zakladeném a nebo vůbec.

Na druhou stranu, je nutné si uvědomit z čeho to vzniklo. Původně se to nazývalo Norské zimování. Mělo to tam ozdravný efekt a hned vysvětlím, jak to chápu já a mnohým se to nebude líbit.

V Norsku drtivě převažuje úl Dadant-Blatt a tudíž mají mnou jinde včera zmíněnou potíž s obměnou díla. Tudíž, na D-B měli tak hnusné vysoké dílo, že bylo plné patogenů a vč se na tom nedařilo - jak by mohlo na starých hnusných plástech? Pak je přemetení jistě ozdravné, protože je to menší zlo. Jenže my tady včelaříme civilizovaněji než Západ a tohle je nutné mít vždy na mysli, že my jsme tady vyspělejší a tudíž jejich “zázračné” postupy mohou u nás být spíš ke škodě.

A k vitalitě oddělků. Ta je jasná a mnohokrát prokázaná a je vyší a to MNOHEM, než vitalita kmenů. Vzpomeňte si, že si včelaři často stěžují, že jim padla nejlepší včelstva. A já bych v tomto kontextu dal do uvozovek slovo "nejlepší". Není přece všechno zlato, co se třpytí!

Jak to “dělá” oddělek nevíme a nebo nevím já, je ale životaschopnější, má asi zmobilizované síly, které kmenové nemá. Hlavně ale. Roje nejsou pravidlo a je to spíš náhoda, kdežto oddělky můžeme naplánovat v době a v počtu, jaký chceme. A to je ten zásadní rozdíl.

⋮
drvodelkafialova
07.06.2025, 20:11:09 xxx.xxx.171.139
»
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 07.06.2025, 15:18:15

Nutrie má naprosto vynikající maso, škoda krmit psům. Nevidím rozdíl mezi nutrií a jakozkoli jinou zvěřinou, až na nesrovnatwlně lepší chuť.

⋮
drvodelkafialova
07.06.2025, 19:52:36 xxx:xxx.ac70:20c3
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 07.06.2025, 19:00:02

 Za povšimnutí, nebo spíš velkou pozornost stojí tvrzení vědců z článku, že správný mikrobiom získávají sterilní mladušky nejen z krmení staršími včelami, ale teké doslova cit: fekálně orální přenos střevních mikrobů a to by pak plně vysvětlovalo, proč jsem já vypozoroval u včelsdtev přezimovaných na panenském díle horší kondici včelstev. Tedy jasně vyplývá řečnická otázka, je skutečně ozdravné přemetat vč na M?

Tohle mě zaujalo. Já třeba za nejlepší nová včelstva, pokud beru v potaz jen vitalitu, považuji roje, ne oddělky. Ovšem roj díky své životaschopnosti postaví defakto celé nové dílo a na něm perfektně zimuje. Jak to tedy může jít dohromady? Já sama bych nepřemetala, přijde mi to jako příliš stresující zásah do života včelstva, ale ani jsem to nikdy nezkusila, tak to nemůžu posoudit. Přesto mě přijde, že staré dílo, až takový vliv na kondici včelstva nemá. Na princip chlebového kvásku věřím na 100 a 10%, stejně jako na vliv stresu na kondici včelstev, na pozitivní či negativní vliv starého díla už až tak moc ne.

⋮
M.S.
07.06.2025, 13:01:21 xxx.xxx.47.194
drvodelkafialova:

To vypadá na rdesno, ale na mobilu je ta fotka malá. Rdesno ptačí nebo peprník.

S tou hořčicí jsem zvědavá, protože včel je plná. Přitom zároveň mimořádně bohaťě kvete svída, na kterou letos vůbec nejdou a ani jiní opylovači. Všichni jsou na hořčici.


Je to přesně ono - Truskavec ptačí, díky! Ale píšou, že nemá nektaria. Takže tam musí být ještě něco jiného co kvete.

⋮
drvodelkafialova
07.06.2025, 12:23:19 xxx.xxx.171.139
»
Odpověď na příspěvek uživatele M.S. z 07.06.2025, 11:42:15

To vypadá na rdesno, ale na mobilu je ta fotka malá. Rdesno ptačí nebo peprník.

S tou hořčicí jsem zvědavá, protože včel je plná. Přitom zároveň mimořádně bohaťě kvete svída, na kterou letos vůbec nejdou a ani jiní opylovači. Všichni jsou na hořčici.

⋮
drvodelkafialova
07.06.2025, 09:35:09 xxx.xxx.171.139

U nás letos zaseli velké množství hořčice, včely na ní létají, docela by mě zajímalo, jak moc je nektarodárná. Jen doufám, že až rozkvetou lípy, dají jim přednost. Letos je počasí takové, o kterém jsem vždycky slyšela že v něm lípa meduje. Dusno, vlhko pořás jako před bouřkou. Uvidíme.😀

Obrázek
⋮
drvodelkafialova
07.06.2025, 06:56:23 xxx.xxx.171.139
»
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 07.06.2025, 00:14:44

Stejně si myslím, že by bylo pěkný mít nějakou tu retrokavárnu, kde by nabízeli i tuhle kávu. Nic proti těm různým druhům kávy z drahých strojů, ale tahle mě prostě chutná mnohem víc.

⋮
Fikovnice
07.06.2025, 00:14:44 xxx.xxx.38.43
drvodelkafialova:

U mletí kávy jsme se spravedlivě střídali se sourozenci. Všem se nám ten rámus a vůně líbil. Já se kafe naučila tajně pít s dědečkem snad už v deseti. Dneska vždycky s mužem nakrmíme poránu havěť a dáme Turka.


Jo jo, je to skvělá retrovzpomínka, že?😉 Taky jsem milovala tu vůni čerstvě pomleté kávy. A na tu “trubku” vedoucí z kávovaru jak se nasadil ten papírovej sáček (STANDARD nebo jak se to jmenovalo…😄)…to byla aspoň technika!😀

Já pila svoji první kávu…v Rusku, pradávno za socíku jsme tam byli na dovolené. Mohlo mi být taky tak nějak 10 - 12 let. No a oni tam kávu pražili na ulici (tehdy nevídaný jev😀) a vzpomínám, že byla fakt vynikající.

⋮
drvodelkafialova
05.06.2025, 20:47:19 xxx.xxx.171.139

Cyklista má kolo po chodníku vétst, je mi líto, ale je to tak. Po chodníku chodí třeba lidé s dětmi nebo starší lidé apod. Nikdo z nich nemá být omezován lidmi jedoucími na dopravních prostředcích od kol po různé koloběžky.