Aktuálně: 6 311 inzerátů161 008 diskuzních příspěvků17 562 uživatelů

Bekyně mniška

Lymantria monacha

Bekyně mniška

Lymantria monacha

Bekyně mniška

  • Výskyt: Mírná zóna Evropy a Asie
  • Délka předního křídla: 1,8-2,6 cm
  • Rozmnožování: 1 generace ročně
  • Hostitelské rostliny: Smrk, borovice
Bekyně mniška
Kam se řadí?

Bekyně mniška

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Lepidoptera - motýli
  • Podřád: Glossata
  • Infrařád: Heteroneura
  • Nadčeleď: Noctuoidea
  • Čeleď: Lymantriidae - bekyňovití
  • Tribus: Lymantriini
  • Rod: Lymantria - bekyně
Bekyně mniška
Kde žije?

Bekyně mniška

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 31.01.2014, 09:00
8 270 4 minuty čtení

Znaky

Délka předního křídla 1,8-2,6 cm, samci menší než samice. Základní barva bílá, s mnoha černými zubatými příčkami na předním křídle. Vnější okraj zadního křídla je tmavě skvrnitý. Časté a mnohde převažující jsou melanistické formy, které jsou z větší části nebo celé černé. Při přemnožení bývá jejich podíl vyšší než 50 %.

Stanoviště

Bekyně mniška obývá především starší smrkové a borové lesy, ale také ve smíšených lesích, kde však nedochází ke kalamitnímu přemnožování.

Rozšíření

Mírná zóna Evropy a Asie. Na sever zasahuje až do středního Švédská a jižního Finska.

Výskyt

Početnost kolísá. V mnoha letech je výskyt jen mírný, v dalších dochází ke zvýšení až k masovému výskytu. Cyklus je nejméně 3-5 letý, ale nemusí vždy takto probíhat.

Motýl

Červenec až začátek září, jedna generace.

Housenka

Konec dubna až červen. Samice kladou vajíčka ve skupinách pod kůru nebo na hladkých kmenech pod lišejníky, každá samice naklade kolem 300 vajíček. Jednotlivé snůšky obsahují 20-100 vajíček. Zpravidla jsou vajíčka ve spodní části kmene. Jen při silném výskytu kladou samice vajíčka také do korun stromů. Malé vylíhlé housenky zůstávají nějakou dobu pohromadě - při pěkném počasí jen několik hodin, při špatném několik dní. Brzy potom vylézají housenky do korun a tam se rozlézají. Zcela zvláštní je jejich chování, které můžeme pozorovat, když vane vítr: už při trochu silnějším větru se malé housenky zapředou vlákny a nechají se tak větrem unášet. Tak může tento druh napadat další stromy. Na rozdíl od většiny motýlů má tedy bekyně mniška dva mechanismy, které mohou napomáhat jejímu šíření: v jednom případě vyhledává $ strom, na který naklade vajíčka, a ve druhém případě se mohou malé housenky šířit větrem i na velké vzdálenosti a kolonizovat nová území. O tom, že se jedná o zvláštní přizpůsobení a nikoliv jen o určitou ochranu před větrem, svědčí skutečnost, že housenky za silného větru zůstávají pevně připoutané k větvičkám. Lehce připředené housenky můžeme snadno z větví sklepat, ale pokud jsou pevně připředené, tak se nám to nepodaří.

Hostitelské rostliny

Polyfágní na různých stromech, ale preferuje smrk a borovici. Při přemnožení a holožíru housenky napadají i byliny.

Poznámka

V průběhu minulého a tohoto století způsobila bekyně mniška ve střední Evropě velké škody. K masovému výskytu však začalo docházet teprve v souvislosti s vysazováním smrkových monokultur. Smrk je napadán nejčastěji. Brzy na jaře malé housenky vylíhlé z vajíček napadají rašící pupeny. Jedna housenka spotřebuje během svého vývoje asi 1000 jehlic, ale ještě větší počet žírem poškozených jehlic opadá. Při ztrátě 70 % jehlic smrkový strom hyne, borovice při 90 %. Při masovém výskytu se rozlišují tři stupně poškození: 1. rok jde o tzv. počáteční žír, 2. rok o tzv. světlostní žír a ve 3. roce nebo následujících letech dochází k úplnému holožíru. Při 2. stupni poškození se často v oslabených porostech začnou uplatňovat i další negativní vlivy, např. napadení jinými škůdci, onemocnění stromů nebo nepříznivé povětrnostní výkyvy, zvláště v zimním období.

Lesníci musí každoročně sledovat napadení porostů mniškou. V současné době se pro monitorování s úspěchem využívají feromonové lapáky a podle počtu odchycených samic se určuje intenzita výskytu. Nemalý význam v regulaci výskytu mnišky mají i přirození nepřátelé, jako jsou některé druhy ptáků a parazitického hmyzu, zvláště lumčíci. Společně s dalšími faktory mohou tak výskyt tohoto škůdce udržovat na přijatelné úrovni.

Názvy ve světě

Bekyně mniška

Anglicky: Black Arches, Německy: Nonne, Norsky: Barskognonne, Polsky: Brudnica mniszka, Rusky: Монашенка, Slovensky: Mníška obyčajná, Švédsky: Nunna, Dánsky: Nonne, Finsky: Havununna, Holandsky: Nonvlinder, Chorvatsky: Smrekov prelac

Mohlo by vás také zajímat

Bekyně pižmováBekyně zlatořitnáBěkyně velkohlavá

Foto: http://www.lepiforum.de

Podělte se s námi o názor na tento text →