Aktuálně: 4 346 inzerátů184 004 diskuzních příspěvků17 869 uživatelů

Běkyně velkohlavá

Lymantria dispar

Běkyně velkohlavá

Lymantria dispar

Běkyně velkohlavá

  • Rozpětí křídel: 50-75 m
  • Potrava: Listožraví škůdce
Běkyně velkohlavá
Kam se řadí?

Běkyně velkohlavá

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Lepidoptera - motýli
  • Podřád: Glossata
  • Infrařád: Heteroneura
  • Falanx: Ditrysia
  • Nadčeleď: Noctuoidea
  • Čeleď: Lymantriidae - bekyňovití
  • Tribus: Lymantriini
  • Rod: Lymantria - bekyně
Běkyně velkohlavá
Kde žije?

Běkyně velkohlavá

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 15.12.2014, 17:00
3 182 2 minuty čtení

Dospělci tohoto druhu se vyznačují pohlavním dichroismem. Mohutnější samičky, s rozpětím křídel 50–75 mm, mají oba páry křídel smetanově bělavé. Na předních křídlech je tmavé příčné vlnkování. Tykadla má bekyně velkohlavá krátce hřebenitá nebo zoubkovaná. Samečci jsou hnědaví, s tmavými vlnkovanými příčkami na předních křídlech. Jsou o něco drobnější než samičky, s rozpětím křídel 35–45 mm, a na rozdíl od nich mají tykadla dlouze hřebenitá. Vylíhlé housenky jsou černé a postupně získávají typické žlutavě šedavé zbarvení s dvěma řadami, v přední části modrých a v zadní červených, bradavek s trsnatými žahavými chlupy. Trsnaté chlupy na předohrudi jsou delší. Kukla je 20–30 mm velká, matně červenohnědá, s řídkými červenožlutými štětečky chloupků.

První motýli se jednotlivě objevují již koncem června. Hlavní vlna letu je však v průběhu července a srpna, příp. září. Vzhledem k tomu, že samičky létají minimálně, jsou aktivně vyhledávány samečky. Po kopulaci kladou samičky oválné snůšky kulovitých, žlutošedých, na povrchu lepkavých vajíček, která pokrývají žlutohnědými chloupky ze zadečku. Tyto plstěné, tzv. hubky umísťují na kůru kmenů (do výšky asi 1,5 m), případně nízkých větví. Zárodky se vyvíjejí již na podzim a ve vajíčku přezimují již plně vyvinuté housenky, které se líhnou v dubnu následujícího roku. Mladé housenky ožírají nejprve rašící pupeny, později ožírají celé listy a to včetně žilnatiny. Svůj tzv. plýtvavý žír, kdy nepravidelně ožrané listy a jejich zbytky padají na zem, ukončují v polovině července. Kuklí se mezi listy či na kůře stromů.

Bekyně velkohlavá patří mezi nejobávanější listožravé škůdce. Při gradaci způsobují housenky holožíry.

Názvy ve světě

Běkyně velkohlavá

Anglicky: Gypsy Moth, Finsky: Lehtinunna, Holandsky: Plakker, Chorvatsky: Gubar glavonja, Maďarsky: Gyapjaslepke, Německy: Schwammspinner, Polsky: Brudnica nieparka, Rusky: Непарный шелкопряд, Slovensky: Mníška veľkohlavá, Švédsky: Lövskogsnunna

Mohlo by vás také zajímat

Bekyně mniškaBekyně pižmováBekyně zlatořitná

Foto: http://ukmoths.org.uk

Podělte se s námi o názor na tento text →