Aratinga zelenokřídlý

Vzhled

Samec je celkově zelený, poněkud bledší a spíše žlutější na spodní části těla, vnější spodní krovky křídelní má červené, velké spodní krovky křídelní zelené variabilně červeně proužkované, ostatní spodní krovky křídelní zelené. Ohbí křídla, okraj křídla a špičky letek jsou červené, u některých exemplářů se vyskytuje několik červených per na hlavě. Spodní strana ocasu a letek je tmavě olivově žlutá, nahé okruží oka krémově bílé, zobák rohový,duhovka žlutá,běhák hnědý.

Samice je stejně zbarvena jako samec.

Mláďata jsou podobná dospělým ale ohbí křídel a špičky letek mají zelené, velké spodní křídelní krovky méně červené.

1. Aratinga zelenokřídlý dominikánský (Aratinga chloroptera chloroptera)
Velikost: 32 cm
Rozšíření: ostrov Haiti

2. Aratinga zelenokřídlý monský (Aratinga chloroptera maugei)
Velikost: 32 cm
Podobný subsp. chloroptera ale zelené zbarvení na spodní části těla má poněkud tmavší, spodní velké krovky křídelní červené.
Rozšíření: ostrov Mona (Portoriko). V současné době již vyhynulý poddruh.

Život v přírodě

Poddruh A. ch. maugei se od nominátní formy obtížně rozlišoval. Vyhynul asi kolem roku 1860. Poslední exemplář byl zjištěn na ostrově Mona. Příčinou jeho vyhynutí bylo pravděpodobně kácení lesních porostů, tedy ztráta biotopu. V muzejních sbírkách se zachovali tři jeho preparáty.
Aratinga zelenokřídlý získal anglické a francouzské pojmenování podle názvu Hispaniola, který Kolumbus pojmenoval ostrov Haiti. Papoušci žijí na tomto ostrově ve vnitrozemí i v podhorských oblastech. Vyhledávají stejnou potravu jako ostatní příbuzné druhy. Ornitologové je často pozorovali na stromech fíkovníků a na kukuřičných plantážích. Hnízdí v dutinách stromů, velmi často obsazují i prázdné hnízdní dutiny datlů.

Krmení

Většina chovatelů jim předkládá směs pro velké papoušky a suchou vaječnou směs, různé ovoce, zeleninu a zelené krmení. Z mrazícího pultu dostávali (samozřejmě až po rozmrazení) jeřabiny, černý rybíz, hloh, šípky a bez černý.