Aktuálně: 5 055 inzerátů172 874 diskuzních příspěvků17 728 uživatelů

Aratinga dlouhoocasý

Aratinga acuticaudata

Aratinga dlouhoocasý

Aratinga acuticaudata

Aratinga dlouhoocasý

  • Výskyt: Kolumbie, Uruguay, Paraguay, Argentina
  • Velikost: 30 cm (včetně ocasu)
  • Kroužek: 6,5 mm
  • Počet vajec: 2-4 ks
  • Inkubační doba: Inkubační doba
  • Potrava: Směs pro velké papoušky, ovoce a zelené krmivo
  • Cena: 2500 Kč
Aratinga dlouhoocasý
Kam se řadí?

Aratinga dlouhoocasý

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Podkmen: Vertebrata - obratlovci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Řád: Psittaciformes - papoušci
  • Čeleď: Psittacidae - papouškovití
  • Rod: Aratinga - aratinga
Aratinga dlouhoocasý
Kde žije?

Aratinga dlouhoocasý

Jižní Amerika

  • Nadmořská výška: 580 m
  • Povrch: hornatý i rovinatý
  • Teplotní pásy:
  • Tropický: většina území
  • Mírný: jižní cíp kontinentu
  • Subtropický: severní část
  • Teplota:
  • Nejvyšší: 27,8 °C
  • Nejnižší: -1,8 °C
  • Roční úhrn srážek: 2000-9000 mm
Ing. Zbyněk Pokorný 14.09.2013, 23:01
6 771 2 minuty čtení

Popis

Ptáci jsou zelení na spodku těla žlutavější. Hlava je modrá, spodní strana letek je olivová až bronzová. Spodní strana ocasu je hnědočervená. Okolo oka má bílý lem. Horní část zobáku je rohovitá a spodní je šedočerná. Duhovku mají aratingové žlutou. Mladí aratingové jsou skoro stejně zbarveni jako dospělí, ale nemají tak výraznou barvu.

Život v přírodě

Aratinga dlouhoocasý není typickým zástupcem deštných pralesů, ale dává přednost spíše suchým polopouštním oblastím a savanám, kde se živí různými plody, bobulemi a ořechy.

Chov

První pták v Evropě byl v Londýnské ZOO kolem roku 1870. U nás se poprvé objevil roku 1880 na pražské výstavě. První odchov v Evropě byl kolem roku 1970 ve Velké Británii. U nás byl odchován kolem roku 1980 a dnes to není nikterak vzácný druh.

Papoušci tohoto rodu se vyznačují silným, často velmi tlustým, ze strany nestlačeným zobákem, se zřetelným zejkem na čelisti. Nozdry jsou malé, v úzkém, většinou opeřeném ozobí, s nahým očním kroužkem. Ocas má aratinga dlouhoocasý klínovitý, stupňovitý, kratší než křídla, péra jsou ke konci zašpičatělá, křídlo je dlouhé, špičaté. Opeření je převážně zelené. Jsou menší až střední postavy. Jsou rozšířeni od Severní Ameriky až po Bolívii a Paraguay. Po dovozu jsou dosti často divocí a plaší a trvá velmi dlouho, než si zvyknou na nové prostředí. Jinak jsou to ptáci velmi vytrvalý a nenároční.

Aratingové jsou z větší míry velcí ničitelé dřeva, a proto je lepší je chovat v kovových voliérách či dřevěných, které jsou z vnitřní části oplechované. Protože to jsou ptáci dosti často pohyblivýí potřebují klec dosti velkou. Malé druhy nejméně 100cm dlouhou, větší druhy pak minimálně 150 až 200cm dlouhou. Jsou nesnášenliví, a proto je vhodnější, chovají-li se jen po páru.
Jejich křik je velmi pronikavý.

Názvy ve světě

Aratinga dlouhoocasý

Latinsky: Thectocercus acuticaudatus, Anglicky: Blue-crowned Parakeet, Německy: Spitzschwanzsittich, Dánsky: Blåkindet Aratinga, Španělsky: Aratinga Cabeciazul, Finsky: sinipääaratti, Francouzsky: Conure à tête bleue, Italsky: Conuro testablu, Japonsky: togarioinko, Japonsky 2: トガリインコ, Holandsky: Blauwkoparatinga, Norsky: Blåhodeparakitt, Polsky: konura niebieskoczelna, Portugalsky: Periquito-de-cabeça-azul, portugalštině brazilské: Aratinga-de-testa-azul, Rusky: Синелобая аратинга, Slovensky: klinochvost modročelý, Švédsky: Blåkronad parakit, Čínsky: 蓝冠鹦哥

Mohlo by vás také zajímat

Aratinga aztéckýAratinga červenolícíAratinga hnědohrdlýAratinga jendajAratinga kaktusovýAratinga kropenatýAratinga kubánskýAratinga oranžovočelýAratinga rudočelýAratinga skvrnitý

Podělte se s námi o názor na tento text →