Aktuálně: 4 424 inzerátů179 591 diskuzních příspěvků17 823 uživatelů

Stužkonoska vrbová

Catocala electa

Stužkonoska vrbová

Catocala electa

Stužkonoska vrbová

  • Výskyt: Evropa a Asie
  • Délka předního křídla: 3,2-3,7 cm
  • Rozmnožování: 1 generace ročně
  • Hostitelské rostliny: Vrby
Stužkonoska vrbová
Kam se řadí?

Stužkonoska vrbová

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Lepidoptera - motýli
  • Podřád: Glossata
  • Infrařád: Heteroneura
  • Nadčeleď: Noctuoidea
  • Čeleď: Noctuidae - můrovití
  • Podčeleď: Catocalinae - stužkonosky
  • Tribus: Catocalini
  • Podtribus: Catocalina
  • Rod: Catocala - stužkonoska
  • Podrod: Catocala
Stužkonoska vrbová
Kde žije?

Stužkonoska vrbová

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 05.02.2014, 09:00
7 959 3 minuty čtení

Znaky

Délka př. křídla 3,2-3,7 cm. Tento nápadný druh s červenými zadními křídly je možné poměrně snadno poznat podle kontrastní kresby na světle šedých předních křídlech. Příčky jsou dvojité, v přední části černohnědé, stejně jako vnitřní okraj ledvin, skvrny, nad níž je patrná i horní část středního stínu. Vnější příčka v horní třetině nápadně vybíhá směrem k vnějšímu okraji křídla a vytváří zde dva ostré zuby v podobě písmene M; od nich směrem k apexu probíhá šikmý, tmavý stín. Střední černý pruh na zadním křídle je uprostřed pravoúhle zalomený a ostře ukončený před zadním okrajem křídla.

Stanoviště

Stužkonoska vrbová obývá vlhké břehové porosty zvláště se starými vrbami podél řek a potoků, na hrázích rybníků, lužní lesy.

Rozšíření

V mírné a teplejší zóně Evropy velmi rozšířený druh, v severních oblastech střední Evropy se však stužkonoska vrbová vyskytuje jen ostrůvkovitě a dále na sever jsou známé jen jednotlivé nálezy. V horách místy vystupuje až do 1400 m. n. m. Souvislejší je areál v jižnějších oblastech Evropy, kde zasahuje až do středního Španělska, střední Itálie a na Balkán. V Asii pokračuje areál až na Dálný Východ a do Japonska.

Výskyt

Lokální, v současné době většinou dosti vzácný. Vhodné biotopy ubývají, zvláště v nižších a středních polohách, v souvislosti s odvodňováním vlhkých luk a regulacemi menších vodních toků často spojených s likvidací břehových porostů. Motýl létá v noci a nejčastěji ho můžeme pozorovat v blízkosti nějakého světelného zdroje. Ve dne ho dobře chrání zbarvení př. křídel, které splývá s kůrou starých stromů.

Motýl

Od poloviny července do konce září. Doba výskytu imag je přirozeně kratší ve vyšších polohách než v teplejších, nížinných oblastech.

Housenka

Květen až červen. Vajíčko přezimuje: Housenka je žlutošedá, jemně černě skvrnitá, s okrově žlutými, malými, kulatými a mírně vypouklými bázemi brv (pinakula) a s nápadnými hrboly na hřbetě pátého a osmého článku zadečku.

Hostitelské rostliny

Jak už české jméno naznačuje, housenky žijí na vrbách, preferují staré stromy s mladými výhonky.

Názvy ve světě

Stužkonoska vrbová

Anglicky: Rosy Underwing, Holandsky: Wilgenweeskind, Německy: Weidenkarmin, Polsky: Wstęgówka karminówka, Rusky: Ленточница ивовая, Slovensky: Stužkavec vŕbový, Švédsky: Stenfärgat ordensfly

Mohlo by vás také zajímat

Stužkonoska dubováStužkonoska modráStužkonoska olšováStužkonoska úzkopásáStužkonoska švestkováPilatka vrbová

Foto: http://www.schmetterling-raupe.de

Podělte se s námi o názor na tento text →