Pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla
Sylvia atricapilla
Pěnice černohlavá
- Výskyt: Evropa, severozápad Afriky
- Délka: 14 cm
- Hmotnost: 20 g
- Počet vajec: 4-5 ks
- Inkubace: 11-13 dnů
- Průměr kroužku: 3 mm
- Potrava: Hmyz, plody
Pěnice černohlavá
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Passeriformes - pěvci
- Čeleď: Sylviidae - pěnicovití
- Podčeleď: Sylviinae
- Rod: Sylvia - pěnice
Pěnice černohlavá
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky
Sameček má černý, samička rezavě hnědý vršek hlavy, mladí ptáci jsou zbarveni jako samice. Délka 14 cm.
Prostředí
Pěnice černohlavá je více než ostatní pěnice ptákem světlých lesů, kde se zdržuje v podrostu. Proto tolik neutrpěla rozoráváním mezí, při němž byly zplanýrovány křoviny a ostatní drobné biotopy.
Rozmnožování
Hnízdo staví pěnice černohlavá z jemných stébel nízko v křovinách, často v houští kopřiv. Je natolik pomíjivé, že je za několik týdnů po vyvedení mláďat už nenajdeme. Na 4 až 5 vejcích sedí oba rodiče. Déle, pevněji a v noci sedí samička. Od května do července mají pěnice dvě snůšky, na vejcích sedí 11 až 13 dní, mláďata krmí 10 až 15 dní. Pěnice černohlavé jsou stejně jako všechny pěnice velmi citlivé na rušení při hnízdění, a tak už mnohý fotograf, který čekal na starého ptáka u hnízda s mláďaty, musel odejít bez snímku. Mláďata se klubou holá a slepá. Mají krvavě červená hrdla. Když žebroní, zdvíhají těžké hlavičky na tenkých krčcích do výše a kmitají sem a tam. Jde o pohyb, který by měl žebronění zdůraznit - vždyť i pohybující se plamen je účinnější než nehybné světlo. Mláďata opouštějí hnízdo dříve, než dovedou létat a ukrývají se jednotlivě v houští. Když se pak objeví nepřítel, alespoň najednou nezničí celou snůšku.
V hnízdě jsou mláďata velmi tichá, žebrají-li o potravu, pak tichým švitořením. Když ale už opustí hnízdo, vydávají v krátkých intervalech dvouslabičné volání, které rodiče upozorňuje, kde se jejich děti právě ukrývají.
Potrava
Pěnice černohlavá chytá hmyz, v pozdním létě také konzumuje hojně lesní plody.
Názvy ve světě
Pěnice černohlavá
Anglicky: Blackcap, Finsky: Mustapääkertut, Francouzsky: Fauvette à tête noire, Holandsky: Zwartkop, Chorvatsky: Crnokapa grmuša, Islandsky: Hettusöngvari, Italsky: Capinera, Maďarsky: Barátposzáta, Německy: Mönchsgrasmücke, Norsky: Munk
Mohlo by vás také zajímat
Rosela černohlavá, Pěnice hnědokřídlá, Pěnice pokřovní, Pěnice slavíková, Pěnice vlašská, Pěnice mistrovská, Pěnice vousatá, Pěnice kaštanová, Pěnice bělohrdlá, Pěnice Rüppellova
Foto: http://www.vogelwarte.ch