Výr velký

Znaky

Výr velký je největší ze sov o rozpětí křídel 170 cm. Má nápadná péřová ouška a ohnivé oranžové oči.

Prostředí

Výr velký žije všude, kde jej nepronásleduje člověk a kde není krajina překřížena telegrafními a elektrickými dráty, kde je přitom dostatek potravy a skalních stěn s místy pro hnízda. Ve střední Evropě se všechny tyto podmínky stěží vyskytnou, a proto patří výr k nejvzácnějším a nejvíce ohroženým druhům ptáků.

Rozmnožování

Párek výrů lpí houževnatě na svém hnízdišti, které je vždy ve skalních stěnách, ale ne vždy v jeskyních. V době toku v únoru a začátkem března volá samec svým nepříliš hlasitým „úhú", které až stokrát opakuje. Mladí ptáci ještě nedovedou vyluzovat toto charakteristické volání. Když opustí hnízdo, vyluzují syčení - jistá známka toho, že je revír obsazen. Výr hnízdí v březnu a v dubnu, na vejcích sedí asi 35 dní. Mláďata šplhají po skalní stěně už ve stáří 20 dnů, dlouho předtím, než dovedou létat.

Potrava

Výr loví za soumraku, často už před západem slunce. Jeho kořistí jsou krysy, ježci, které probodne přes ostny, sbírá vrány ze stromů, na nichž spí a zabije jestřába stejně jako tetřeva. Vzduchem může přenést dospělého zajíce.

Všeobecně

V zajetí se výři dožívají vysokého stáří a žije-li párek v souladu, odchová v kleci každoročně mláďata.