Aktuálně: 4 314 inzerátů183 392 diskuzních příspěvků17 862 uživatelů

Volavka pastvinná

Volavka pastvinná

Volavka pastvinná

  • Výskyt: Evropa
  • Délka těla: 51 cm
  • Počet vajec: 4-5 ks
  • Inkubační doba: 21-24 dnů
  • Potrava: Hmyz, plži, žáby
Volavka pastvinná
Kam se řadí?

Volavka pastvinná

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Pelecaniformes - veslonozí
  • Čeleď: Ardeidae - volavkovití
  • Rod: Ardea - volavka
Volavka pastvinná
Kde žije?

Volavka pastvinná

Jižní Amerika

  • Nadmořská výška: 580 m
  • Povrch: hornatý i rovinatý
  • Teplotní pásy:
  • Tropický: většina území
  • Mírný: jižní cíp kontinentu
  • Subtropický: severní část
  • Teplota:
  • Nejvyšší: 27,8 °C
  • Nejnižší: -1,8 °C
  • Roční úhrn srážek: 2000-9000 mm
Ing. Zbyněk Pokorný 10.06.2014, 14:00
3 045 4 minuty čtení

Znaky

Pták dlouhý 51 cm, o něco menší než volavka stříbřitá, ale větší než volavka vlasatá. Ve svatebním šatě má volavka pastvinná okrově žlutá ozdobná pera na hlavě, v týlu, na hrudi a na zádech, méně vyvinutá u samičky. Mimo období hnízdění nemá péřový závoj a je až na okrovou skvrnu na hlavě zcela bílá. Východní rasu poznáme podle oranžově červeného opeření hlavy a zlatavých dlouhých okrasných per na hřbetě. Zobák je krátký a žlutý. Mimo hnízdní kolonie je to tichý a důvěřivý pták.

Prostředí

Pastviny, rýžoviště, břehy jezer, často v blízkosti člověka a u lidských sídel. Tato volavka následuje zemědělský rozmach a sleduje člověka všude. Asi před 40 roky přeletěla Atlantik a v Americe nenarazila na žádné konkurenty, takže se tam dodnes explozivně rozšířila. V roce 1948 dosáhla Austrálie a mezitím zdomácněla i na Novém Zélandu. Nevyskytuje se jen v tropických pralesních oblastech, nastěhovala se ale i do míst vymýcených. Při ústí Rhóny u Arles v jižní Francii (Camargue) její stavy rychle stoupají. Ornitologové očekávají první pokusy o zahnízdění severně od Alp. Proto ale musejí volavky vyvinout tradici nových tahových cest, protože by nemohly přečkat středoevropské zimy. Že mohou být tažnými ptáky, dokazují východoevropské populace, jež setrvávají na hnízdištích jen od března do srpna.

Rozmnožování

Ve Středomoří hnízdí volavka pastvinná zhruba v téže době jako volavka stříbřitá v okolí vod ve smíšených koloniích s volavkami stříbřitými, kvakoši a volavkami popelavými, s kormorány a kormorány malými. Tam, kde jsou kolonie na stromech, osídluje tato volavka spodní a střední patra. Existují mimoto i kolonie v rákosí a kolonie v lidských sídlištích, v nichž hnízdí pouze tento druh. Příkladem může být ZOO v Káhiře, kde nikoho nevzrušuje, že trus ptáků padá na chodníky. Kolonie volavek mohou být i daleko od vody.

Africké volavky hnízdí v období dešťů a mnohé populace odlétají na počátku období sucha. Ve velkých koloniích je možno napočítat na mnoha stromech až přes 50 hnízd. Pod takovou kolonií je země zvápenatělá trusem. Stromy, na nichž volavky hnízdí, obvykle po několika letech hynou. Hnízdo je často upleteno z větví tak řídce, že vejce na něm při pohledu zespodu prosvítají. Je-li hnízdo budováno po několik let, může to být mohutná stavba.

Sameček přináší větve, samička je zabudovává a brání hnízdo proti zlodějským sousedům.

V hnízdě je obvykle 4 nebo 5 vajec, v tropech jen 2 až 3. Vejce jsou světle modrá, dlouhá asi 47 mm. V Káhiře začíná hnízdění v březnu, v Evropě v květnu, ptáci, kteří přitahují, hnízdí až v červnu. Na vejcích sedí oba rodiče po 21 až 24 dní. Mláďata šplhají po vnějších větvích dlouho předtím, než se naučí létat a očekávají zde s hlasitým žebroněním rodiče, přinášející potravu.

V prvních dnech poté, co vyletí, vracejí se mladí ptáci ke spánku na strom s hnízdem, brzy však začínají s nomádským životem a pomalu přetahují směrem k jihu. Rádi vyhledávají k přenocování tytéž stromy, jejichž větve se pak ohýbají pod bílým nákladem.

Potrava

Hmyz, hlavně kobylky, mimoto vážky a jejich larvy, vodní brouci, plži, malé žabky. Dříve provázely tyto volavky v Africe stáda pasoucích se divokých zvířat. Stejně tak dnes provázejí stáda pasoucích se krav a buvolů. Rády hopsají po hřbetech těch velkých zvířat a spěchají čile mezi jejich nohami, aby se zmocnily vyplašeného hmyzu.

Všeobecně

Volavky ztrácejí svůj závoj okrasných per už v hnízdní kolonii. Je to jakýsi úvod k jejich podzimnímu přepelichání.

Mohlo by vás také zajímat

Volavka popelaváVolavka červenáVolavka bíláVolavka stříbřitáVolavka vlasatá

Podělte se s námi o názor na tento text →