Volavka bílá
Ardea alba
Ardea alba
Volavka bílá
- Výskyt: Afrika, Asie, Amerika, Evropa
- Velikost: 90 cm
- Hmotnost: 960-1178 g
- Počet vajec: 3-5 ks
- Inkubační doba: 25-26 dnů
- Délka života: Až 20 let
- Potrava: Ryby, hmyz, myši, kobylky, mladí ptáci
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Pelecaniformes - veslonozí
- Čeleď: Ardeidae - volavkovití
- Rod: Egretta - volavka
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky
Asi tak velká jako volavka popelavá, délka okolo 90 cm, rozpětí až 190 cm, má vždy čistě bílé opeření. Délka zobáku je variabilní. Ve svatebním šatě je zobák černý a má žlutou základnu, v zimě a u mladých ptáků je žlutý. Nohy jsou černé, prsty zelenavě černé. Kůže okolo očí je zelenožlutá, duhovka sírově žlutá. Ve svatebním šatě se na hřbetě objevuje závoj jemných okrasných per, jež o něco přesahují ocas. Na hlavě nemá chocholku z peří. Volavka bílá vylétá hlučně s mocným máváním křídel, za letu majestátně mává křídly. Hejna volavek s oblibou tvoří šikmou linii nebo klínovitou formaci. Je velmi tichá i v hnízdní kolonii, kde jen mláďata hlasitě škemrají. Evropské volavky bílé jsou výjimečně plaché, africké populace, na něž lidé nestřílejí, jsou důvěřivější, na kořist čekají dokonce v tůňkách uprostřed vesnic.
Prostředí
Volavka bílá je rozšířena na velmi rozsáhlém území, kam patří stejně tropická a subtropická Amerika, jako rozlehlé oblasti Afriky a Asie. Ve střední Evropě byla vždy vzácná. Když byla na přelomu století velkou módou volavčí pera, byly volavky bílé bezohledně loveny a byly zničeny četné volavčí kolonie. Jejich stav se v Evropě dodnes nezvýšil, ve východní Evropě sice pomalu stoupá, ale volavky jsou zde dodnes velice plaché. Volavka bílá se zdržuje především na jezerech zarostlých rákosinami s volnou vodní plochou, v teplých nezalesněných a na vodu bohatých nížinách a při pomalu tekoucích řekách s mělkými břehy. Je tažným ptákem, který se na severních hnízdištích objevuje v březnu a odtahuje nejdříve tehdy, když dovedou mladí ptáci dobře létat. Občas se ve střední Evropě setkáme ještě počátkem zimy s jednotlivými volavkami bílými. Tito ptáci přezimují zčásti už ve Středomoří a zdržují se pak též v lagunách mořského pobřeží.
Rozmnožování
Volavky bílé hnízdí v malých koloniích o několika desítkách párů v nepřístupných částech rozlehlých rákosin, často i ve smíšených koloniích s volavkami popelavými, červenými, stříbřitými, s ibisy, kolpíky a dokonce i pelikány. Setkáme se i s jednotlivě hnízdícími páry. V Evropě budují hnízda takřka vždy na loňském rákosí, v jiných částech světa i vysoko na stromech. Hnízda mohou být navzájem v kolonii vzdálena na deset metrů nebo také tak hustě vedle sebe, že se dotýkají a později, když je mladí ptáci ušlapou, se mění ve společnou plošinu.
Hnízda jsou postavena z rákosu ve formě nálevky a uvnitř vystlána jemným materiálem. Sameček hnízdní materiál přináší, samička staví hnízdo. Oba rodiče se při sezení střídají. Snůška obsahuje většinou 3 nebo 4, zřídka i 5 světle modrých asi 60 mm dlouhých vajec, podobných jako u volavky popelavé. Staří ptáci sedí od nakladení prvního vejce po dobu 25 až 26 dní. V téže kolonii mohou být odchovávána polovzrostlá mláďata vedle nevylíhlých vajec. Klubání mláďat končí koncem dubna, v tropech na začátku období dešťů. Ve stáří asi 6 týdnů začínají mladí ptáci létat. Po vyhnízdění staří ptáci pelichají a přitom jim vypadávají ozdobná pera.
Potrava
Ryby, vodní hmyz, myši, rejskové, kobylky, mladí ptáci. Volavky bílé s oblibou loví v mělčinách jezer a lagun, na zaplavených rýžových policiích, ale i na vlhkých lukách. V období hnízdění přinášejí do kolonie potravu až ze vzdálenosti 15 km. Na místech s hojnou suchozemskou faunou mohou volavky bílé vystačit i bez toho, aby lovily ve vodě. Byly už pozorovány i volavky bílé, když při nízkém letu s úspěchem chytaly ryby. Občas se stane, že volavka bílá uloví rybu, která je tak velká, že ji pták nemůže spolknout.
Názvy ve světě
Volavka bílá
Anglicky: Great White Egret, Dánsky: Sølvhejre, Estonsky: Hõbehaigur, Finsky: Jalohaikara, Francouzsky: Grande Aigrette, Holandsky: Grote zilverreiger, Chorvatsky: Velika bijela čaplja, Islandsky: Mjallhegri, Italsky: Airone bianco maggiore, Maďarsky: Nagy kócsag, Německy: Silberreiher, Norsky: Egretthegre, Polsky: Czapla biała, Portugalsky: Garça-branca-grande, Rumunsky: Egreta mare, Slovensky: Volavka biela, Španělsky: Garceta grande, Švédsky: Ägretthäger
Mohlo by vás také zajímat
Hedvábnička bílá, Volavka popelavá, Volavka červená, Volavka stříbřitá, Volavka vlasatá, Volavka pastvinná, Koza bílá krátkosrstá
Foto: http://www.arizonensis.org