Aktuálně: 4 424 inzerátů179 661 diskuzních příspěvků17 823 uživatelů

Volavka popelavá

Ardea cinerea

Volavka popelavá

Ardea cinerea

Volavka popelavá

  • Výskyt: Evropa
  • Délka těla: 90 cm
  • Hmotnost: 1,5-2 kg
  • Počet vajec: 3-5 ks
  • Inkubační doba: 26-27 dnů
  • Průměr kroužku: 16 mm
  • Délka života: Až 20 let
  • Potrava: Ryby, hmyz, myši, hadi
Volavka popelavá
Kam se řadí?

Volavka popelavá

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Pelecaniformes - veslonozí
  • Čeleď: Ardeidae - volavkovití
  • Rod: Ardea - volavka
Volavka popelavá
Kde žije?

Volavka popelavá

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 18.04.2014, 13:00
9 590 4 minuty čtení

Znaky

Poslední dosud hojný velký pták střední Evropy dlouhý 90 cm a o rozpětí až 170 cm. Váží mezi 1,5 až 2 kg. Opeření starých ptáků je šedavé v různých odstínech od bílé po černou, mladší ptáci jsou méně kontrastní. Létá ztěžka se zataženým krkem. Za letu vydává volavka popelavá silný krákoravý hlas „kreik". Aktivní je ve dne i v noci až do svítání.

Prostředí

Volavky popelavé jsou velmi přizpůsobivé. Vyžadují jen rybnaté vody od potoků I až po mořská pobřeží a trochu klidu. Nevyskytují se jen ve velkých lesních komplexech.

Když má dostatek potravy, je-li například dostatek myší nebo kde se - na jihu - vyskytují hejna sarančí, vydrží volavka i bez vody. Tam, kde není pronásledována, zvyká si i na lidi a hnízdí dokonce uprostřed velkých měst, např. ve Stockholmu, Amsterodamu, Nairobi a v Mombase.

Volavky popelavé jsou částečně tažné, na hnízdišti se objeví už před jarním táním, ale odtahují už brzy po vyhnízdění. Hlavně mladí ptáci, když jsou už schopní letu, konají daleké tahy a dostávají se až do severní Afriky. Mnohé mladé volavky byly už později nalezeny ve volavčích koloniích, vzdálených až několik tisíc kilometrů od místa svého narození. Většina volavek popelavých přezimuje v jižní a západní Evropě, mnohé i ve střední Evropě, kde za krutých zim dochází k velkým ztrátám.

Rozmnožování

Volavky popelavé hnízdí zřídka jednotlivě, častěji v koloniích. Volavčí kolonie mohou být prastaré, mnohé z nich ptáci používali už před staletími. Kladení vajec začíná už v březnu. V květnu panuje ve velké volavčí kolonii značný hluk. Mladí ptáci drsně kvákají, do toho se ozývá krákání starých ptáků.

Chování volavek popelavých je odlišné v době, kdy samotářsky loví nepříliš hojné ryby a v době hnízdění, kde jim společenství ostatních ptáků poskytuje výhody, neboť mnozí nepřátelé se do volavčí kolonie neodváží. Výsledkem tohoto rozdílného chování je u volavek, stejně jako u dalších v kolonii hnízdících ptáků, na gesta bohatý rituál, s nímž se přibližují na hnízdo ke svému partnerovi. Těmto pevně stanoveným gestům rozumějí partneři ptáků jako signálu, který dovoluje, aby se přiblížili, aniž by u hnízdícího ptáka vyvolali obrannou reakci.

Při pozdravném rituálu předává pták partnerovi větvičku jako symbolický příspěvek ke stavbě hnízda. Řečeno po lidsku, vytříbenou zdvořilostí předcházejí volavky instinktivní agresi svého partnera.

Oba rodiče sedí na 3-5 vejcích 26-27 dnů, mláďata zůstávají v hnízdě 6-7 týdnů. V kolonii je možno většinou vidět mláďata nejrůznějšího stáří. Staří ptáci je krmí ze zobáku zhruba každé 2 hodiny, potravu obstarávají až ze vzdálenosti 30 km. Vypadnou-li mláďata z hnízda, krmí je staří ptáci dál na zemi.

Potrava

Volavka popelavá potřebuje denně asi 500 g živočišné potravy. Loví hlavně ryby, ale i hmyz, myši, hady, mladé ptáky, dokonce i dospělé potápky malé. Při lovu kráčí volavka pomalu terénem. Když spatří kořist, vyrazí bleskurychle zobákem přesně na cíl.

V přirozeném prostředí se ryby mohou schovat, v umělém rybníce či sádce jsou vůči volavce bezbranné. Proto rybáři tak usilují o odstřel volavek a mnohde také získávají k němu povolení. Bylo by účelnější zamezit volavkám přístup k rybám nad vodou napjatými drátěnými sítěmi a starat se, aby ptáci měli k dispozici vhodné přírodní vody, v nichž stavy ryb neohrožují.

Názvy ve světě

Volavka popelavá

Anglicky: Grey Heron, Dánsky: Fiskehejre, Finsky: Harmaahaikara, Francouzsky: Héron cendré, Holandsky: Blauwe reiger, Chorvatsky: Siva čaplja, Islandsky: Gráhegri, Italsky: Airone cenerino, Maďarsky: Szürke gém, Německy: Graureiher

Mohlo by vás také zajímat

Volavka červenáVolavka bíláVolavka stříbřitáVolavka vlasatáVolavka pastvinnáVeverka popelavá

Foto: http://www.wildaboutbritain.co.uk

Podělte se s námi o názor na tento text →