Svišť horský

Identifikace

Svišť horský dosahuje délky těla 400-600 milimetrů, ocas má dlouhý 130-180 milimetrů, zadní tlapka 80-95 milimetrů, ucho je dlouhé 25-35 milimetrů. Hmotnost dospělého zvířete bývá v rozmezí 3-8 kilogramů. Je zavalitého těla se žlutohnědým hřbetem, šedě okrovými boky a světlejším břichem. Kolem očí a na temeni je srst hnědočerná.

Rozšíření

Svišť horský se vyskytuje v oblasti Alp a v Tatrách. Především v západní a střední části Alp, ale menší populace se vyskytují i ve východních Alpách. Menší populace žijí i v Pyrenejích a ve Schwarzwaldu Svišť horský je vzácný.

Způsob života

Žije v norách, které vyhrabává pomocí svých končetin se silnými drápy, které fungují podobně jako rýč. Poměrně hravě si dokáže poradit i s velkým kamenem, který dokáže odstranit pomocí svých pevných zubů. Nory jsou pro sviště velice důležité, jelikož se v nich ukrývá před nepřáteli, sluncem, ale vychovává v ní také svá mláďata. Konec své nory svišť obvykle vystele senem nebo trávou.

Hned na jaře po probuzení ze zimního spánku se začínají svišťové horští pářit. V případě zvláště dlouhých zim dokonce ještě v norách, a to dříve, než z nich poprvé vylezou. Důvod tohoto počínání je zcela prostý: čím dříve se mláďata narodí, tím větší budou mít šanci, že přežijí následující zimu. Po páření začne samice snášet do nory materiál na stavbu hnízda a až do porodu se zdržuje uvnitř. Po téměř sedmitýdenní březosti přicházejí na svět většinou tři slepá a bezmocná mláďata, kterým po několika dnech naroste hustá srst. Mláďata opustí nejdříve noru po 40 dnech a tehdy se začnou shánět po tuhé rostlinné potravě.