Mrož lední

Na úvod je nutno poznamenat, že následující představitelé šelem jsou často vyčleňováni do samostatného řádu ploutvonožců (Pinnipedia), jejichž společným znakem je přeměna části končetiny v jakousi ploutev. Zástupce řádu (či podřádu) ploutvonožců dělíme do třech čeledí: mrožovití, tuleňovití a lachtanovití. Z lachtanovitých se však žádný druh v evropských mořích nevyskytuje. Čeleď mrožovitých má jediný druh s dvěma poddruhy či rasami.

Charakteristika

Délka těla 2,5-3 m u samic a 3-5 m u vzrostlých samců, ocas chybí. Hmotnost 800 kg u samic a 1500 kg u samců, výjimečně až 2 500 kg. Přední „ploutve" jsou 65 cm dlouhé a 37 cm široké, zadní jsou o něco kratší. Mrož je největší ze všech ploutvonožců s výjimkou rypouše sloního. Nelze jej zaměnit s žádným jiným druhem, přičemž zvláště charakteristické jsou pro něho obrovské horní špičáky, které začnou vyčnívat z tlamy ve stáří 4-5 měsíců a dorostou do mohutných klů. Nemají kořen a rostou po celý život až do délky 45-50 cm a až 75 cm u samců. Samci (býci) mají silnější zuby o obvodu 16-20 cm, samice (krávy) pouze 11-13 cm. Kly jsou buď rovné, nebo se mírně ohýbají dovnitř dolů, aby se s nimi snáze trhala potrava z mořského dna. Při tom se na koncích stále opotřebovávají a neustále dorůstají. Stupeň obroušení závisí na tvrdosti mořského dna. U dospělých mrožů nehraje srst žádnou úlohu, ale u mláďat pokrývá hustá jemná srst stejnoměrná celý povrch těla. Čím je zvíře starší, tím méně má srsti, až je tělo prakticky zcela holé. Kůže je neobvykle tlustá, u starých býků až 2,6 cm. Tlustá vrstva tuku udržuje tělesnou teplotu i v ledové mořské vodě. Kůže vytváří výrazné záhyby. Hmatové fousy na horním pysku jsou neobyčejná silné a dlouhé až 30 cm.

Výskyt

Plochá pobřeží severních moří. Lze rozlišit severoatlantskou a severopacifickou skupinu. Jejich stavy se výrazná zmenšily během minulého století, kdy byli loveni jak pro maso, tak i pro kly - mrožovinu.

Způsob života

Mrož je vysoce specializovaným zástupcem ploutvonožců. Žije většinou ve skupinách nebo stádech, přičemž si staří býci drží harém krav, který brání proti soupeřům. Boje bývají urputné a mnohdy si samci způsobí vážná poranění. Mladí býci se často uzavírají do samostatných skupin, které pronikají dále do ledového moře, než činí skupiny krav. Za potravou se zvířata potápějí až na 10 min. do hloubky kolem 30-40 m a tam pátrají po škeblích a mořských plžích. Uvolněné měkkýše nasají jako vysavačem, při čemž se jim daří oddálit měkké části potravy od skořápek a lastur.

Potrava

Měkkýši mořského dna v plochých pobřežních oblastech arktických moří, občas i ryby, když se jim podaří dostat se do hustých hejn tresek. Občas usmrcují a požírají i mláďata tuleňů.

Rozmnožování

Páření probíhá ve vodě od dubna do června. Březost trvá 12 měsíců. Po narození pečuje matka o mládě 18 měsíců, takže může znovu zabřeznout nejdříve po dvou letech. Mládě je při narození asi 1 m dlouhé a díky výživnému mléku vyroste během roku na 1,5 m. Na začátku druhého roku nabude mládě samostatnost, ale zůstává ještě dlouho ve stádu.