Plískavice běloboká

Lagenorhynchus acutus

Plískavice běloboká

Lagenorhynchus acutus

Charakteristika

Délka těla 1,9-3 m, hmotnost dospělého zvířete okolo 300 kg. Od podobné plískavice bělonosé se odlišuje zřetelnými hrboly na zadní části hřbetu, mezi hřbetní a ocasní ploutví, jakož i na zadní části břicha. Na černé hlavě přesahuje dolní čelist zřetelně čelist horní. V každé polovině čelisti se nachází 30-40 zubů. Podél boků se táhne dlouhá bílá skvrna, která kontrastuje s tmavým pozadím hřbetu. Šedivá oblast odděluje tuto skvrnu od bělavé břišní strany, která je temnější směrem k ocasu a která u dospělých zvířat může být i černá. Při výskoku z vody je tuto kresbu zřetelně vidět. Čelo začíná asi 5 cm za horním koncem čumáku. Je ploché a postupně přechází do hřbetu, na němž je umístěna dlouhá, téměř srpovitá hřbetní ploutev. Typické je kýlovité nasazení ocasu. Od očí se táhne úzký tmavý pás k prsním ploutvím.

Výskyt

Severní Atlantský oceán včetně vod kolem Grónska a Špicberků. Hlavně se plískavice běloboká vyskytuje v okolí Norska.

Způsob života

Plískavice běloboké putují v létě až do polárních moří, ale na podzim se vracejí na jih. Vytvářejí ohromná seskupení až tisíců zvířat. Při tahu na jih se někdy dostanou i do Baltského moře a jižního Severního moře. Nesdružují se s jinými druhy delfínů a dráhy jejich tahu jsou obvykle na západ od britských ostrovů.

Potrava

Sledi, tresky a další ryby v chladných pobřežních vodách.

Rozmnožování

Páření probíhá před tahem na jih, ve vrcholném létě. Po březosti trvající okolo 10 měsíců se rodí mládě a je kojeno okolo jednoho roku. Většina porodů proběhne mezi koncem května a koncem června. Odehrávají se vždy na volném moři.

Názvy ve světě