Plejtvák malý

Charakteristika

Délka 8-10,5 m, hmotnost až 2 tuny. Nejmenší z kosticovců, s tvarem těla jako myšok, ale poněkud masivnější. Plejtvák malý má krátkou. v pohledu zpředu trohúhelníkovitou hlavu a za středem trupu má nápadnou, dozadu zahnutou hřbetní ploutev. Rozeznávacím znakem je bílý pruh na horní straně prsní ploutve (ten však chybí u zvířat z jižní polokoule). Na hřbetní části je zvíře modrošedé až hnědošedé nebo černošedé a na břišní části světlé. Každá čelist má 260-325 párů kostic, jež jsou buď bílé, nebo žlutobílé. Od špičky spodní čelisti až po střed těla se táhne 50-70 rýh.

Výskyt

Plejtváci malí plavou většinou ve skupinách a rádi si hrají kolem lodí. Oblak vydechnuté vody je plochý a málo nápadný, zvláště jestliže se plejtvák nepotopil hluboko. Málokdy zůstávají pod vodou déle než 5 minut.

Při honbě za potravou se tito plejtváci někdy připojují k delfínům, jindy i k větším velrybám a tehdy vypadají jako jejich mláďata. To se děje v období, kdy se velryby stěhují ze zimoviště do chladnějšího moře. Plejtvák malý absolvuje tyto tahy pravidelně jak z arktické, tak z antarktické oblasti. Zřejmě přijímá potravu jen v létě v polárních mořích, zatímco v zimě se postí.

Potrava

Není tu velká specializace, patří k ní korýši, které filtrují svými jemnými třásněmi na kosticích, ale též malí sledi a další houfní ryby. Jsou poměrně obratní a drží se při hladině. Zdroje jejich potravy se nacházejí obvykle blízko pobřeží, a proto je lze častěji pozorovat z lodí.

Rozmnožování

Páření probíhá v subtropických mořích severního Atlantiku na začátku tahu, v únoru a březnu. Po 10 měsících březosti se narodí mládě, jež je asi 280 cm dlouhé. V době narození mláďat se samice pohybují blízko rovníku. Přibližně za měsíc nastoupí i s mládětem tah na sever, kde pak tráví léto. Oblast přijímaní potravy se tady zřetelné liší od oblasti rození mláďat, což může platit i pro některé další, méně známé velryby.