Pes ušatý

Jméno dostal pes ušatý podle obrovských boltců, až 12 centimetrů dlouhých. Má nápadně drobný obličej s černou maskou a špičatým čenichem, špičky uší jsou černé. Počet jeho drobných zubů převyšuje stav u všech ostatních psovitých, celkem má pes ušatý 48 zubů, díky osmí stoličkám navíc. Je to nejvyšší počet pravých zubů u placentálů. Pes ušatý se chováním podobá spíše lišce.

Délky těla dosahuje tento druh mezi 46-66 centimetry, ocasu 23-34 centimetry, hmotnost se pohyuje mezi 3-5,3 kilogramy.

Domovinou tohoto druhu je východní a jižní Afrika, kde obývá oddělené areály; stepi, polopouště a okraje lesu.

Pes ušatý je pravděpodobně jediná psovitá šelma, která neloví savce, ale živí se hlavně termity a chrobáky. Občas si přilepší malými hlodavci nebo vejci a holátky na zemi hnízdících ptáku.

Náleží do čeledi psovití. Psovití (Canidae) jsou většinou masožravci případně všežravci. Do této čeledi patří psi, vlci, lišky, kojoti a šakalové. Stejně, jako některé kočky, jsou všichni psovití prstochodci. Psovité šelmy jsou vytrvalé a velmi přizpůsobivé. Charakteristické je pro ně štíhlé tělo s dlouhýma nohama a dlouhým chlupatým ocasem. Psi jsou rozšířeni po celém světě, až na pár izolovaných oblastí jako je Nový Zéland, ovšem i tam člověk zatáhl domácí plemena psů