Holub Orientální racek

Podle dochovaných zdrojů je dávný původ těchto racků v Malé Asii, a to především v okolí města Smyrny, podle kterého se dříve označoval jako smyrnský racek. Původní orientální racky do Evropy nejdříve dovezli Holanďané a Angličané, až poté se dostali do dalších evropských zemí.

Orientální racek představuje v dnešní době vrchol holubářského šlechtění, je ztělesněním orientální ušlechtilosti, něžnosti a elegance, ale i západní hrdosti a vznešenosti. Z plemenné skupiny racků je orientální racek ten nejznámější a v České republice také nejrozšířenější.

Problematický je u orientálních racků odchov holoubat. Zde spočívají potíže ve velikosti a utváření zobáku racků. Jejich extrémní tvar vede k tomu, že nakrmit vlastní mladé je u kvalitních rodičů přinejmenším obtížné, většinou však končí úhynem jednoho, či obou holoubat. Z toho důvodu praktikují chovatelé podsazování vejcí, či čerstvě vyklubaných holoubat pod pěstouny - většinou středozobá lehčí plemena.

Orientální racek se chová v několika skupinách barevných rázů, které mohou být hodnoceny i odděleně, jako samostatná plemena.

Temperament orientálních racků je živý, až veselý a přitom se vyznačuje krotkostí až přítulností.

Mohlo by vás také zajímat

Orientální krátkosrstá kočka,  Slavík modráček,  Holub hřivnáč,  Holub skalní,  Holub doupňák,  Racek tenkozobý,  Racek chechtavý,  Racek černohlavý,  Racek Audouinův,  Racek malý