Užovka kapucínská

Znaky: Drobný silný had s mírně odlišenou hlavou od krku. Hlava je plochá, oči s oválnou zornicí. Šupiny na těle jsou hladké. Horní strana těla je světle šedá, hnědavá nebo červenavá, většinou se skvrnami v podélných řadách. Na šíji je obojkovitá kresba. Břicho je žlutavé, růžové nebo červené s černými příčnými skvrnami, tvořící mi šachovitý vzorek nebo podélné pruhy. Celková délka je 50-65 cm.

Rozšíření: Jižní část Pyrenejského poloostrova, Baleáry, Lampedusa, severní Afrika (Maroko) až po Izrael.

Prostředí: Žije v nížině a v pahorkatině na sluncem silně vyhřátých hromadách kamení, v kamenitých křovinatých krajích a v zemědělských oblastech.

Způsob života: Tato užovka je aktivní za soumraku a v noci a patří mezi užovky se zadními rýhovanými jedovými zuby. V noci prohledává okolí a polyká svou kořist (ještěrky) živou. Působení jejího jedu na člověka ještě nebylo zjištěno.

Čeleď užovkovití (Colubridae) je velmi početná a úspěšná skupina hlavně malých či středně velkých hadů. Z celkového počtu 2 700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2 000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen ti z podčeledi bojg a vodnářek. Čeleď byla v minulosti někdy označována jako „odpadkový koš taxonů“, neboť se sem řadí hadi, s nimiž si systematika neví příliš rady.

Mohlo by vás také zajímat

Užovka levhartí,  Užovka proužkovaná, subsp. parietalis,  Užovka proužkovaná, subsp. sirtalis,  Užovka zelená,  Užovka červená,  Užovka pruhovaná západní,  Užovka druhu Thamnophis sauritus,  Užovka býčí,  Užovka páskovaná,  Užovka chřestýší