Okounek černý

Znaky: Vřetenovité, ve stáří vysoké, ze stran zploštělé tělo s velkou hlavou (ta tvoří přes 1/4 celkové délky). Zadní okraj spodní čelisti dosahuje až pod úroveň oka. V postranní čáře 72-78 ktenoidních šupin. Hřbetní ploutev je hlubokým zářezem téměř rozdělena na dvě části. Přední část je zřetelně nižší než zadní a je tvořena 10 ostnitými paprsky, v zadní části je 10-12 měkkých paprsků. Břišní ploutve jsou spojeny kožovitou blánou.

Zbarvení: Hřbet olivově zelený, boky světlejší, žlutozelené s tmavými obláčkovitými skvrnami a krátkými pruhy. Na hlavě tmavé tečky a příčné pruhy. Starší jedinci jsou celí tmaví - šedozelení až černí.

Délka: 30-40 cm, maximálně 50 cm.

Rozšíření: Čisté, studené vody řek a jezer USA (od severní Minnesoty až po jižní státy Alabamu a Oklahomu). Do Evropy byl tento druh dovezen v roce 1883, dnes na několika místech vysazen a zdomácněn (Nizozemí, Dánsko, jižní Finsko).

Způsob života: Stálý, nestěhovavý druh hájící si domovské teritorium. Ukrývá se mezi kořeny a kameny, kde číhá na kořist. Tře se od května do června. Samci hloubí na dně pobřežní zóny mělké trdliště, do kterého samice kladou asi 1 mm velké lepkavé jikry, které ulpívají na stěrku a kamenech. Na 1 kg tělesné hmotnosti samice připadá 1200-1600 jiker. Potěr se lihne za 8-10 dní. Snůšku i líhnoucí se plůdek oba rodiče opatrují a střeží.

Potrava: Bezobratlí živočichové, drobné druhy ryb.

Zajímavosti: K nám byl okounek černý dovezen v roce 1889, v našich vodách však nikdy nezdomácněl a vymizel.

Mohlo by vás také zajímat

Kakadu černý,  Francouzský bílo-černý honič,  Norský losí pes černý,  Černý teriér,  Leguán černý,  Rejsec černý,  Pilous černý,  Vodomil černý,  Datel černý,  Kos černý