Chrobák velký
Geotrupes stercorarius
Geotrupes stercorarius
Chrobák velký
- Výskyt: Celá Evropa, Asie
- Velikost: 1,5-2,5 cm
Chrobák velký
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Řád: Coleoptera - brouci
- Čeleď: Geotrupidae - chrobákovití
- Rod: Geotrupes - chrobák
- Podrod: Geotrupes
Chrobák velký
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Délka těla 1,5-2,5 cm. Náš největší chrobák, jeden ze tří druhů rodu Geotrupes. Černý se silnýma ochlupenýma nohama.
Stanoviště: Všude v otevřené krajině, kde se objeví trus nebo hnůj kopytníků, zvláště koní. Protože kypří půdu a napomáhá jejímu prohnojení do hloubky, bývá jeho činnost vítána.
Rozšíření: V celé Evropě, na východ přes celou Asii až do Japonska. Chybí ve vyšších polohách.
Výskyt: Hojný.
Biologie: Za bezvětrných a teplých jarních večerů se vyhrabou brouci z půdy, kde v kukelních kolébkách přezimovali. Létají nízko nad zemí a hledají kupky trusu nebo hnoje. Tam se také setkávají jedinci opačného pohlaví. Po kopulaci vyhrabou pod kupkou trusu 50 cm hlubokou chodbu, z níž vybíhají asi 20 cm dlouhé boční větve. Tyto boční chodby brouci zaplní trusem a na konec každé z nich samice naklade jedno vajíčko. Larva zůstává v chodbě až do zakuklení, celý vývin trvá dva až tři roky.
Chrobákovití (Geotrupidae, z řeckého geos, země a trypetes, vrtat) je čeleď brouků. Někteří chrobákovití vyhledávají trus savců; lidově bývají nazýváni hovniválové.
Brouci jsou typicky saprofágní, někteří jsou koprofágní (asi 150 druhů). Většina vyhrabává v půdě noru, do které zatahuje zdroj budoucí potravy larev. Nory některých druhů sahají až do hloubky dvou metrů. Některé druhy kladou vajíčka do zdroje nebo pod zdroj budoucí potravy larev na povrchu země.
Mohlo by vás také zajímat
Alexandr velký, Vaza velký, Velký münsterlandský ohař, Velký hrubosrstý vendéeský baset, Velký modrý gaskoňský honič, Elo velký, Německý špic velký, Velký švýcarský salašnický pes, Knírač velký, Drakoun velký