Aktuálně: 5 223 inzerátů171 374 diskuzních příspěvků17 698 uživatelů

Lalokonosec černý

Otiorhynchus niger

Lalokonosec černý

Otiorhynchus niger

Lalokonosec černý

  • Výskyt: Evropa
  • Velikost: 1 cm
  • Potrava: Jehličí smrku
Lalokonosec černý
Kam se řadí?

Lalokonosec černý

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Řád: Coleoptera - brouci
  • Čeleď: Curculionidae - nosatcovití
  • Rod: Otiorhynchus - lalokonosec
  • Podrod: Otiorhynchus
Lalokonosec černý
Kde žije?

Lalokonosec černý

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Chov Zvířat 03.03.2024, 21:57
47 2 minuty čtení

Znaky: Délka těla 1 cm. Znakem všech druhů čeledi nosatcovitých (Curculionidae) je hlava protažená v kratší nebo delší, tlustší nebo tenčí nosec. Na jeho konci je ústní ústrojí. Na celém světě je známo asi 40 000 druhů nosatců. Jsou to většinou tvrdí, silně sklerotizovaní brouci zavalitého, nápadně klenutého těla, obvykle tmavě zbarvení, mnoho druhů je však také červených, zelených či modrých. Ve střední Evropě žije asi 1200 druhů, z nichž asi 70 patří do rodu Otiorhynchus. Jejich společným znakem je laločnatě rozšířený konec nosce. Jsou to brouci značně si podobní, někdy je může přesně určit jen specialista.

Stanoviště: Jehličnaté lesy se smrkem.

Rozšíření: Jehličnaté lesy středních a vyšších poloh Evropy. Chybí v nížinách. Vzhledem ke geografické izolaci došlo v jednotlivých pohořích ke vzniku subspecií, tak např. ve Francii ve Valais a Chalais žije ssp. mequignoni.

Výskyt: Většinou hojný.

Biologie: Larvy žijí v dlouhých chodbách v trouchnivých kmenech stromů a v kořenech padlých smrků. Před kuklením vyhlodá larva lomenou chodbu ve dřevě, na dolním konci pak leží kukla. Brouci se líhnou teprve následujícího roku. Jsou aktivní v noci.

Potrava: Larvy se živí trouchnivým dřevem, brouci smrkovým jehličím. Ačkoliv tito brouci mohou žít až dva roky, nespotřebují více než 1-2 g potravy.

Poznámka: U mnoha druhů rodu Otiorhynchus je rozšířená partenogeneze. kladou neoplozená vajíčka, která jsou však schopna vývinu a vylíhnou se z nich larvy. Tyto však dospívají vždy jen v brouky samičího pohlaví. Z tohoto důvodu se v přírodě nevyskytují nebo jen v určitých oblastech a velmi vzácně.

Mohlo by vás také zajímat

Kakadu černýFrancouzský bílo-černý honičNorský losí pes černýČerný teriérLeguán černýRejsec černýPilous černýLalokonosec rýhovanýVodomil černýDatel černý

Podělte se s námi o názor na tento text →