Kudlanka listová

Phyllocrania paradoxa

Kudlanka listová

Phyllocrania paradoxa

Kudlanka listová (Phyllocrania paradoxa) je menší druh africké kudlanky, který svým vzhledem připomíná suchý, nepravidelně pokroucený list. Anglické označení ghost mantis odkazuje na její neobvyklou siluetu. Dospělí jedinci dorůstají přibližně čtyř až pěti centimetrů. Na hlavě mají vysoký členitý výběžek a na končetinách i zadečku rozšířené části těla, které narušují obrys. Zbarvení bývá hnědé, zelenavé, šedé nebo téměř černé. Podobnost s rostlinnými zbytky je důležitou ochranou před ptáky a jinými predátory.

Výskyt a lov

Ve volné přírodě žije kudlanka listová v různých oblastech Afriky jižně od Sahary. Vyskytuje se také na Madagaskaru. Zdržuje se mezi větvičkami, listy a suchými rostlinnými částmi, kde snadno splývá s prostředím. Dokáže dlouho nehybně čekat na vhodnou kořist a při pomalém pohybu se někdy lehce pohupuje. Přední končetiny jsou přeměněny v silné uchopovací orgány s ostny. Jakmile se drobný hmyz přiblíží na dosah, kudlanka jej prudkým pohybem zachytí.

Pohlaví a vývoj

Samice je zpravidla širší a robustnější než samec. Dospělý samec mívá delší tykadla, štíhlejší zadeček a dobře vyvinutá křídla. Mladé nymfy připomínají malé dospělce, ale postrádají plně vyvinutá křídla. S každým svlekem rostou a mění proporce těla. Samotné zbarvení není spolehlivým znakem pohlaví. Při určování je vhodné posuzovat také články na spodní straně zadečku a celkovou stavbu jedince.

Terárium

Pro chov postačí menší, především dostatečně vysoké a dobře větrané terárium. Dospělý jedinec potřebuje prostor k zavěšení během svlékání, přibližně trojnásobek své délky pod místem uchycení. Větvičky a přilnavá síťovina umožňují bezpečný pohyb. Denní teplota kolem 22 až 26 stupňů Celsia obvykle vyhovuje, v noci může mírně klesnout. Vlhkost se upravuje jemným rosením, ale mezi rosením musí zařízení vysychat. Trvale mokré a nevětrané prostředí zvyšuje riziko plísní a neúspěšných svleků.

Krmení a svlek

Nejmladší nymfy se krmí octomilkami, větším jedincům se nabízejí mouchy a další vhodně velký hmyz. Kudlanka listová často upřednostňuje létající kořist. Před svlekem může několik dní odmítat potravu. V této době se s ní nemanipuluje a z terária se odstraňují zbytky hmyzu, které by mohly bezbranného jedince rušit. Po svleku musí nová kutikula dostatečně ztvrdnout, než se kudlanka vrátí k obvyklému lovu. Pád během svlékání může způsobit trvalé deformace končetin.

Ootéka

Po páření vytváří samice pěnovitou vaječnou schránku zvanou ootéka a připevňuje ji k větvičce nebo jinému pevnému podkladu. Z jedné ootéky se mohou vylíhnout desítky drobných nymf. Inkubace trvá několik týdnů a závisí na teplotě a vlhkosti. Chovatel musí mít včas připravené drobné krmivo. Přestože je tento druh někdy chován ve skupinách, kanibalismus nelze vyloučit. Bezpečnější je oddělený chov, zvláště při svlékání nebo při rozdílné velikosti jedinců. Kudlanka listová je zajímavým pozorovacím druhem, nikoli zvířetem vhodným k častému braní do rukou.

Názvy ve světě