Strašek paví

Strašek paví (Odontodactylus scyllarus) je nápadný mořský korýš z řádu strašků, který se od běžných krevet liší tvarem těla, způsobem lovu i mimořádně pohyblivýma očima. Má olivově zelené až modrozelené tělo, oranžové a červené končetiny a výrazné tmavé skvrny. Jeho nejznámějším znakem jsou silná lapací ramena zakončená ztvrdlými údernými paličkami. Dokáže jimi rozbíjet schránky kořisti, ale údery používá i při obraně teritoria. Přes atraktivní vzhled nejde o vhodného obyvatele běžného společenského mořského akvária.

Stavba těla

Dospělci dosahují přibližně 3–18 centimetrů, největší exempláře patří k nápadným straškům tropických útesů. Hlava nese dvě oči na samostatných pohyblivých stopkách. Každé oko má složitě uspořádanou sítnici a dokáže získávat informace o směru a polarizaci světla. Oproti často opakované představě však neplatí, že by strašek automaticky rozlišoval více barevných odstínů než člověk; jeho zrak je přizpůsoben jinému způsobu rychlého vyhodnocování signálů. Tělo tvoří několik článků s kráčivými a plovacími končetinami, na konci je silný ocasní vějíř. Zbarvení se mění podle věku a pohlaví. Při svlékání staré kutikuly je korýš dočasně zranitelný a často zůstává v úkrytu.

Útesové nory

Původní areál zahrnuje teplé vody Indického a západního Tichého oceánu od východoafrických útesů přes Indonésii po oblasti jižně od Japonska a severně od Austrálie. Strašek paví obývá především písčité a štěrkovité dno v blízkosti korálových útesů, kde si vytváří chodby mezi kameny a úlomky korálů. Běžně se uvádí hloubky přibližně 3–40 metrů. Ze své nory sleduje okolí a při nebezpečí se rychle stáhne dovnitř. Úkryt není jen místem odpočinku; slouží k páření, svlékání a péči o vajíčka. Jednotliví dospělci jsou teritoriální a většinu času tráví odděleně.

Úder a lov

Pohyblivé úderné končetiny fungují jako pružinový mechanismus: svalová práce se nejprve uloží v pružných strukturách a poté se uvolní při velmi rychlém pohybu. Náraz je tak prudký, že ve vodě vznikají kavitační bubliny, jejichž zhroucení vytváří další mechanický účinek. Strašek tím rozbíjí ulity plžů, lastury mlžů a krunýře krabů. Kořist si vyhledává v okolí nory a po úspěšném lovu ji často zpracovává v úkrytu. Vedle tvrdoskořápkových bezobratlých může ulovit také menší ryby. Úderné končetiny nejsou ozdobou ani hračkou: při neodborné manipulaci mohou způsobit poranění.

Rozmnožování

Samci a samice se setkávají při páření, jinak mohou svůj prostor bránit proti dalším jedincům. Samice vytváří soudržný shluk vajíček, který drží a ošetřuje pomocí hrudních končetin. Vajíčka čistí a ovívá, aby kolem nich proudila okysličená voda. Během této péče se zpravidla omezuje příjem potravy. Po vylíhnutí následuje larvální vývoj ve vodním sloupci; jeho podrobnosti nejsou u tohoto konkrétního druhu popsány tak úplně jako u některých jiných strašků, proto není správné přebírat čísla o larválních stadiích bez rozlišení druhů. Odchov je mimořádně náročný a nelze jej zaměňovat za běžný chov dospělců.

Mořské akvárium

Chov straška pavího v České republice vyžaduje plně fungující mořské akvárium se stabilní salinitou, teplotou přibližně v tropickém rozmezí a velmi dobrou kvalitou vody. Vhodné je samostatné zařízení s dostatečně hlubokou vrstvou substrátu a pevně usazenými kameny, mezi kterými může zvíře vytvářet bezpečný úkryt. Skleněné stěny jsou při úderech potenciálně ohrožené; používá se vhodně konstruovaná, mechanicky odolná nádrž, často z akrylátu. Všechny dekorace musí být stabilní, aby se při hrabání nesesunuly. Není vhodné bez kontroly vkládat ruce do obsazené nory. Krmivo má zahrnovat vhodné mořské korýše a měkkýše, s přiměřenou možností přirozeného lovu a bez nadměrného znečištění vody. Zvíře nelze bezpečně spojovat s běžnými okrasnými rybami ani jinými korýši, které může považovat za potravu nebo konkurenty. Před pořízením je třeba ověřit legální původ, připravit samostatnou nádrž a počítat s dlouhodobou péčí.