Leguán fidžijský

Leguán fidžijský (Brachylophus fasciatus) je štíhlý, převážně stromový ještěr se zářivě zeleným zbarvením. Dospělí samci mívají na bocích a hřbetě světlé příčné pruhy, jejichž intenzita se mění podle rozpoložení. Samice bývají méně výrazně pruhované nebo téměř jednobarevné. Nápadný je také krátký hřbetní hřebínek a hrdelní lalok. Jméno tohoto druhu bylo v minulosti používáno pro více podobných populací z různých fidžijských ostrovů; po novějších taxonomických revizích je potřeba rozlišovat vlastní druh od jeho blízkých příbuzných.

Ostrovní výskyt

Leguán fidžijský v užším dnešním pojetí obývá především ostrovy Lau a Moala ve východní části Fidži. Na Tonze existují populace vzniklé v souvislosti se starším přesunem zvířat mimo původní ostrovy. Starší údaje o výskytu na dalších fidžijských ostrovech mohou zahrnovat samostatně rozlišované druhy, a proto je nelze bez kontroly prostě přebírat. Leguáni využívají stromy a keře ve vlhkých i sušších tropických lesích, včetně pobřežní vegetace. Většinu dne tráví na větvích, kde se sluní, vyhledávají potravu a v hustém listoví unikají predátorům. Na zem sestupují zejména při přesunech nebo v souvislosti s kladením vajec.

Potrava a chování

Převažuje rostlinná potrava: listy, květy, jemné výhonky a plody dostupných dřevin. Zvířata jsou aktivní za dne a v korunách stromů si vyhledávají prosluněná místa. Samec může hájit prostor před jinými samci a při vzájemném kontaktu měnit intenzitu pruhování. Křehké větve nebo nedostatek úkrytů jsou v zajetí problémem, protože zvířata potřebují možnost bezpečně se přesouvat a schovat se z dohledu. Nejde o vhodného obyvatele malého dekorativního terária. Přes zdánlivě klidný pohyb dokáže leguán při vyplašení rychle skočit a uniknout.

Chov v ČR

Pro chov v lidské péči je důležité prostorné, vysoké terárium s pevnými vodorovnými i šikmými větvemi. U dospělého páru se v odborné chovatelské praxi používají zařízení přibližně od 200 × 80 × 120 cm, u většího prostoru se snáze vytvářejí rozdílná mikroklimata. Dostatečná výška je důležitá, ale nesmí chybět ani délka pro pohyb. Leguán potřebuje silné denní osvětlení, vhodný zdroj UVB záření a vyhřívané místo, odkud může přejít do chladnější části. Teplota vzduchu se obvykle udržuje zhruba mezi 27 a 30 °C, v noci má mírně klesat; skutečné podmínky se řídí možností volby a zdravotním stavem zvířete. Vlhkost zvyšují živé rostliny, vhodný substrát a pravidelná kontrolovaná závlaha, přičemž nádrž musí mít účinné větrání. K dispozici má být čistá voda a úkryty mezi listy.

Základ krmení tvoří pestrá nabídka vhodných listů a jedlých květů, například pampelišky, ibišku nebo bezpečně určených listů dalších rostlin. Ovoce představuje pouze doplněk, nikoli hlavní složku. V českém prostředí je nutné pečlivě kontrolovat původ krmných rostlin a vyhnout se sběru na chemicky ošetřených plochách. Na minerální výživu a poměr vápníku k fosforu je třeba myslet současně se správným osvětlením. Společný chov více dospělých samců přináší riziko silné teritoriální agrese; i pár musí mít možnost oddělení.

Rozmnožování

Leguáni jsou vejcorodí. Samice připravuje v zemi hnízdní místo a klade menší snůšku několika vajec. Vývoj zárodků trvá řadu měsíců a vyžaduje stabilní vlhkost i teplotu substrátu. Mláďata po vylíhnutí potřebují odpovídající drobnější větve, dobře dosažitelné zdroje potravy a chráněná místa před přehřátím. Reprodukční úspěch závisí na kondici rodičů a na správném dlouhodobém režimu, ne pouze na jednorázovém zvýšení teploty.

Ochrana

Leguán fidžijský patří mezi ohrožené druhy. Ostrůvkové populace jsou citlivé na odlesňování, požáry i na zavlečené predátory, kteří loví dospělce, mláďata nebo ničí hnízda. Obchod s tímto druhem podléhá přísným mezinárodním omezením. Případný zájemce o držení v České republice si musí ještě před pořízením ověřit aktuální právní režim a prokazatelný legální původ konkrétního jedince; u tohoto druhu nelze předpokládat běžnou dostupnost na trhu.