Hoko proměnlivý

Hoko proměnlivý (Crax rubra) je jeden z největších hrabavých ptáků tropické Ameriky. Siluetou připomíná mohutnou lesní slepici s vysokýma nohama, dlouhým ocasem a nápadně zkadeřenou chocholkou. Samec má převážně leskle černé opeření, bílé břicho a žlutý zduřelý útvar u kořene zobáku. Samice jsou pestřejší a jejich zbarvení je proměnlivé: mohou být rezavohnědé nebo černobíle příčně proužkované. Právě tato výrazná proměnlivost samic se odráží také v českém názvu. Dospělí ptáci dosahují délky přibližně 84–92 cm a hmotnosti obvykle kolem 3–5 kg.

Výskyt

Původním domovem hoko proměnlivého jsou lesy od jižního Mexika přes Střední Ameriku po severozápad Jižní Ameriky, zejména Kolumbii a Ekvádor. Největší význam mají rozsáhlejší souvislé porosty nížinných a podhorských tropických lesů. Pták tráví mnoho času na zemi, kde vyhledává potravu, ale potřebuje také stromy pro nocování a bezpečný únik před nebezpečím. Nejde o tažný druh. Zůstává v oblasti s dostatkem potravy a vhodným krytem, přičemž na některých místech proniká i do starších druhotných lesů. Otevřená krajina bez stromů mu však neposkytuje srovnatelné podmínky.

Potrava a chování

Hoko proměnlivý je převážně plodožravý všežravec. Sbírá spadané ovoce, semena, zelené části rostlin a příležitostně hmyz i jiné drobné živočichy. Při sběru potravy chodí pomalu po lesní půdě, prohledává opad a využívá plodících stromů. Polykáním a přenášením některých semen se podílí na obnově lesa. Často se pohybuje v páru nebo malé skupince. Jeho chování bývá velmi opatrné, zejména v místech s loveckým tlakem. Samec se může ozývat hlubokým dunivým hlasem, který se nese lesem. Při vyrušení pták spíše odběhne nebo prudce vyletí na nedalekou větev, než aby podnikal dlouhý souvislý let.

Rozmnožování

Hnízdní období se liší podle oblasti a místního průběhu dešťů. Pár buduje poměrně jednoduché hnízdo z větviček a rostlinného materiálu v koruně nebo ve větvení stromu. Samice zpravidla snáší dvě vejce. Inkubace trvá přibližně 28–33 dní a hlavní podíl na sezení má samice. Mláďata jsou nekrmivá: brzy po vylíhnutí se mohou pohybovat a následovat dospělé ptáky. Přesto potřebují ochranu, teplo, vhodné drobné sousto a přístup k mělké vodě. Odchov je citlivý na chlad, promočení a nedostatek úkrytů; dospělý pár proto vyžaduje prostředí, v němž se může o mláďata nerušeně starat.

Chov

V českých podmínkách jde o náročného voliérového ptáka pro zkušený chov, nikoli pro běžný dvorek s drůbeží. Základem je prostorné, členité zařízení umožňující chůzi, krátký přelet, úkryt a odpočinek na vyvýšených bidlech. Podlaha nesmí být trvale rozbahněná; vhodný je různorodý přírodní povrch s možností pravidelného čištění. Ptákům prospívá stín a klid, protože při stresu mohou narážet do pletiva nebo se zranit prudkým letem. Součástí zařízení musí být suchý, bezprůvanový a vyhřívatelný vnitřní prostor. Tropický původ znamená, že celoroční držení venku bez možnosti bezpečného přezimování není vhodné.

Krmná dávka nemá být založena jen na obilí. Důležitá je pestrá nabídka čerstvého ovoce, vybraných druhů zeleného krmiva, vhodných kompletních směsí pro plodožravé hrabavé ptáky a menšího podílu živočišných složek. Krmivo se předkládá tak, aby se nešpinilo trusem ani mokrým substrátem. Při sestavování páru je nutné sledovat vzájemnou toleranci, dostatek únikových míst a možnost oddělení jedinců. Ptáci se zbytečně nechytají a nemají být vystavováni opakovanému ruchu návštěvníků. Před pořízením je třeba prověřit legální původ a povinnosti spojené s držením konkrétního jedince.

Ohrožení

Volně žijící populace jsou hodnoceny jako zranitelné. Výrazně jim škodí úbytek a rozdělování tropických lesů; další hrozbou je lov pro maso. Velcí, pomalu se rozmnožující ptáci jsou vůči nadměrnému lovu obzvlášť citliví. Zachování souvislých lesů a bezpečných hnízdních stanovišť je pro hoko proměnlivého zásadní. Odchovy v lidské péči mohou pomoci udržet chovnou populaci, nemohou však samy nahradit ochranu původního prostředí.