Varan Salvadoriův

Varan Salvadoriův (Varanus salvadorii) je mimořádně dlouhý, štíhlý a převážně stromový predátor z Nové Guineje. Pozornost přitahuje úzkou protáhlou hlavou, žlutě skvrnitým tmavým tělem a ocasem, který může být více než dvakrát delší než trup. Právě ocas pomáhá varanovi udržovat rovnováhu při šplhání a částečně jej přidržuje k větvím. Zvíře bývá označováno také jako varan papuánský. Jeho rychlost, dlouhé zakřivené drápy a silné čelisti z něj dělají druh nevhodný pro běžný domácí chov, přestože je pro zkušené teraristy biologicky velmi zajímavý.

Stavba těla

Mezi velkými varany vyniká štíhlou tělesnou stavbou. Základní zbarvení tvoří tmavě zelenohnědé až téměř černé odstíny, na nichž vystupují drobné žluté skvrny. Výrazně dlouhý čenich skrývá ostré, dozadu zahnuté zuby určené k uchopení kořisti. Dlouhé prsty s drápy umožňují bezpečné zachycení na kmeni. Celková délka dobře doložených dospělých jedinců přesahuje dva metry, z toho mimořádně velkou část zaujímá ocas. Starší zprávy o čtyřmetrových a ještě delších varanech je nutné posuzovat skepticky, protože nejsou spolehlivě ověřeny. Hmotností se varan Salvadoriův nepřibližuje mohutnějším varanům stejné délky.

Život ve větvích

Druh obývá nížinné tropické lesy a mangrovy Nové Guineje. Vyskytuje se na území Indonésie i Papuy-Nové Guineje, zejména v pobřežních a říčních oblastech. Na zemi se může pohybovat za potravou nebo při přesunech, ale velmi dobře šplhá a využívá členitý prostor korun stromů. Tato schopnost souvisí s tvarem končetin a s mimořádně dlouhým ocasem. Varan Salvadoriův často odpočívá na vyvýšeném místě, odkud má přehled o okolí. V přírodě jde o obtížně sledovatelného živočicha a mnohé údaje o jeho chování pocházejí spíše z odborných pozorování zvířat v lidské péči.

Potrava a lov

Je masožravý a loví především ptáky, jejich vejce, drobné savce a další vhodnou kořist; nepohrdne ani zdechlinou. Využívá vyvinutý čich a rozeklaný jazyk, kterým přenáší pachové částice k čichovému orgánu. Díky pohyblivosti se dokáže ke kořisti přiblížit jak po zemi, tak mezi větvemi. V zajetí je nutné předcházet obezitě a monotonnímu krmení. Pestrost živočišné potravy, vhodná velikost soust i pravidelné sledování tělesné kondice jsou důležitější než co největší množství krmiva. Velcí jedinci představují při krmení značné bezpečnostní riziko.

Podmínky chovu

Pro český chov je nutné samostatné velmi prostorné zařízení s důrazem na výšku, nosné větve, silné úkryty a bezpečný přístup k údržbě. Stabilní tropické teploty, dobře řízená vlhkost a silné vhodné osvětlení musí být doplněny místy k termoregulaci. Ani výrazně dlouhé terárium bez možnosti šplhání nedokáže potřeby tohoto druhu nahradit. Prostor musí být odolný proti síle dospělého zvířete a musí umožňovat oddělení varana před čištěním. Zároveň je nutné zajistit čistou vodu a pravidelně kontrolovat hygienu, stav kůže, drápů a výživy. Kvůli nebezpečí těžkých kousnutí a poranění drápy nelze doporučit přímou manipulaci bez zkušeností a zabezpečovacího postupu. Původ jedince a aktuální podmínky legálního držení je třeba vždy ověřit.

Rozmnožování

Samice snáší vejce a hledá pro ně chráněné místo v substrátu. Zkušenosti s chovem ukazují, že počet vajec může být proměnlivý a úspěšné líhnutí je náročné. Uvádějí se menší snůšky o několika až zhruba dvanácti vejcích. Délka inkubace závisí na konkrétních podmínkách a nelze ji zjednodušit na univerzální počet dní. Mláďata se líhnou již s dlouhým ocasem a schopností šplhat. Přesné údaje o reprodukci ve volné přírodě zůstávají omezené. Ochrana přirozeného prostředí je důležitá hlavně kvůli úbytku pobřežních lesů a odchytu zvířat z přírody.