Aktuálně: 2 538 inzerátů • 292 498 diskuzních příspěvků • 19 878 uživatelů • Chat · 0 online

Sovka ostrovní

Ninox novaeseelandiae

Sovka ostrovní

Ninox novaeseelandiae

Vzhled a hlas

Sovka ostrovní (Ninox novaeseelandiae) je menší noční sova Nového Zélandu, místně známá také pod maorským jménem ruru. Měří přibližně 29 cm a váží okolo 175 g; samice bývá o něco větší než samec. Její opeření je tmavohnědé s nepravidelnými světlejšími skvrnami a pruhováním, které vytváří nenápadnou kresbu připomínající kůru stromu. Hlava je poměrně velká, oči žluté a obličejový závoj nevytváří tak výrazný světlý kruh jako u některých jiných sov. Krátký zahnutý zobák částečně zakrývá peří. Přes den ji mezi větvemi často prozradí spíše hlasy rozrušených drobných ptáků než samotná silueta. Nejznámější volání se skládá ze dvou důrazných tónů a bývá přepisováno jako „more-pork“.

Život v novozélandských lesích

Sovka ostrovní se vyskytuje na Severním i Jižním ostrově Nového Zélandu a na mnoha menších okolních ostrovech. Osídluje původní lesy, druhotné porosty, křoviny, lesní okraje i zahrady a parky se vzrostlými stromy. Potřebuje místa vhodná k dennímu úkrytu a dostupnou noční kořist. Ve dne odpočívá v hustém listoví, na větvích stromových kapradin nebo v dutinách. Aktivní je převážně po setmění a za úsvitu, kdy se vydává z úkrytu na lovecká stanoviště. Tichý let usnadňují zvláštně utvářená pera, jejichž jemné okraje omezují hlučnost proudění vzduchu. Zároveň jí umožňují přiblížit se k drobným zvířatům, aniž by byla předem snadno zpozorována.

Noční lov

Hlavní část potravy tvoří větší bezobratlí. Sovka ostrovní chytá brouky, můry, pavouky, rovnokřídlé a další členovce, podle místní nabídky však může lovit také drobné ptáky, ještěrky nebo myši. Složení kořisti se výrazně mění mezi jednotlivými ročními obdobími a typy stanovišť. V lesích s množstvím velkého hmyzu tvoří bezobratlí naprostou většinu úlovků, zatímco v okolí lidských sídel může být skladba odlišná. Sova často vyčkává na větvi a z ní vyráží krátkým prudkým letem, případně hmyz zachytí přímo ve vzduchu. Nepozřené části potravy později vyvrhuje ve formě vývržků. Ty mohou prozradit, jaké druhy živočichů v dané lokalitě lovila.

Hnízdění

Na Novém Zélandu začíná hnízdní sezona převážně během místního jara, tedy v měsících, kdy v Česku nastupuje podzim. Sovka ostrovní využívá dutiny živých či mrtvých stromů, zlomené kmeny, husté rostlinné trsy nebo jiné skryté prostory. Nestaví velké otevřené hnízdo z větví. Samice obvykle snáší dvě bílá vejce, někdy tři. Zahřívá je sama přibližně tři až čtyři týdny, zatímco samec přináší potravu. Po vylíhnutí jsou mláďata nejprve odkázána na péči rodičů a teprve postupně získávají letky. Hnízdo opouštějí zhruba po pěti až šesti týdnech, jejich závislost na dospělých ale ještě určitou dobu pokračuje. Nedostatek potravy může způsobit, že se dospělosti dožije jen část snůšky.

Chov a welfare

Jde o specializovaného nočního dravce, nikoli o ptáka vhodného do běžné domácí klece. V podmínkách České republiky by odpovídající zařízení muselo umožnit skutečný let, různé výšky usedání, klidné tmavší úkryty pro denní spánek a bezpečné oddělení od zbytečných rušivých podnětů. Přirozené střídání světla a tmy má význam pro aktivitu i reprodukční rytmus. Opeření je citlivé na poškození o pletivo a nevhodné hrany; zařízení proto musí být navrženo tak, aby nedocházelo k opakovaným nárazům. Zajištění čerstvé vody a snadno čistitelných míst je samozřejmostí.

Krmení musí odpovídat hmyzožravě a masožravě orientované sově. Jednostranná dávka svaloviny bez kostí, vnitřností a vyvážených minerálních složek není přijatelnou náhradou přirozené kořisti. Při výběru krmiva záleží na jeho nutriční kvalitě a velikosti, pravidelně je třeba hodnotit kondici ptáka, hmotnost a stav trusu. Bez odborných zkušeností s dravci a vhodného veterinárního zázemí nelze odpovědný chov doporučit.

Ohrožení

Druh je na Novém Zélandu dosud poměrně rozšířený, jeho hnízdění však ohrožují zejména zavlečení savčí predátoři. Krysy, lasicovité šelmy a kočky mohou napadat vejce, mláďata i dospělé ptáky v dutinách. Dalším rizikem je sekundární otrava po konzumaci kořisti zasažené některými nástrahami proti hlodavcům. Pro přežívání sovky ostrovní je proto důležitá nejen přítomnost stromů, ale i bezpečné prostředí v době hnízdění.

Názvy ve světě

Sovka ostrovní

Latinsky: Ninox novaeseelandiae, Anglicky: Morepork, Německy: Kuckuckskauz, Francouzsky: Ninoxe boubouk, Španělsky: Nínox maorí, Polsky: Sowica ciemnolica, Slovensky: Sovka mopoke, Nizozemsky: Nieuw-Zeelandse Boeboekuil, Italsky: Gufastore di Nuova Zelanda, Rusky: Кукушечья иглоногая сова, Japonsky: ニュージーランドアオバズク

Mohlo by vás také zajímat

Luskoun ostrovní,  Sambar ostrovní

Související obsah: Sovka ostrovní

Použitá literatura (2)
  1. Heather, B. D., Robertson, H. A. & Onley, D. J. (2005). The Field Guide to the Birds of New Zealand. Penguin, Auckland.
  2. Haw, J. M., Clout, M. N. & Powlesland, R. G. (2001). Diet of moreporks (Ninox novaeseelandiae) in Pureora Forest determined from prey remains in regurgitated pellets. New Zealand Journal of Ecology 25(1): 61–67.
Zdroje (5)
  1. doc.govt.nz/nature/native-animals/birds/birds-a-z/morepork-ruru/
  2. nzbirdsonline.org.nz/species/morepork
  3. avibase.bsc-eoc.org/species.jsp
  4. newzealandecology.org/nzje/2118
  5. kiwihouse.org.nz/morepork
Sovka ostrovní
Foto: Peter de Lange – přes Wikimedia Commons, licence CC0.

Sovka ostrovní odpočívající na stromě v novozélandském lese.

Sovka ostrovní Základní informace

  • Výskyt: Nový Zéland a okolní ostrovy
  • Prostředí: lesy, křoviny, parky, zahrady
  • Délka těla: okolo 29 cm
  • Hmotnost: obvykle 150–200 g
  • Zbarvení: hnědé, jemně světlé skvrnění
  • Oči: žluté
  • Aktivita: noční a soumračná
  • Potrava: především hmyz a pavouci
  • Další kořist: drobní ptáci, ještěrky, hlodavci
  • Pohlavní dimorfismus: samice obvykle větší
  • Hnízdo: dutiny stromů, husté skryté prostory
  • Snůška: obvykle 2, někdy 3 vejce
  • Inkubace: přibližně 20–30 dnů
  • Opuštění hnízda: přibližně 37–42 dnů
  • Chov: prostorné klidné zařízení pro nočního dravce
Sovka ostrovní

Kam se řadí Sovka ostrovní

Taxonomie

  • Říše: živočichové
    (Animalia)
  • Kmen: strunatci
    (Chordata)
  • Podkmen: obratlovci
    (Vertebrata)
  • Třída: ptáci
    (Aves)
  • Řád: sovy
    (Strigiformes)
  • Čeleď: puštíkovití
    (Strigidae)
  • Rod: sovka
    (Ninox)
  • Druh: sovka ostrovní
    (Ninox novaeseelandiae)
Sovka ostrovní

Kde žije Sovka ostrovní

Natural Earth v5.1.2, 1:110m, public domain. Broad illustrative regions, not species range boundaries. Equirectangular projection; South America split at 23.5 S, Russia at 60 E.

Nový Zéland

Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.

  • Původní areál: Severní a Jižní ostrov Nového Zélandu
  • Další výskyt: menší přilehlé novozélandské ostrovy
  • Biotopy: původní a druhotné lesy, zahrady
  • Denní úkryty: husté porosty, stromové dutiny
  • Hnízdiště: dutiny, zlomené kmeny, kořenové výklenky
  • Česká republika: nepůvodní, případně chov v zajetí
dnes v 07:14
2 4 minuty čtení
Sdílet zvíře
Podělte se s námi o názor na tento text →