Kaloň vábivý
Pteropus alecto
Kaloň vábivý
Pteropus alecto
Kaloň vábivý (Pteropus alecto) je velký plodožravý letoun, který osidluje severní a východní Austrálii a některé ostrovy jihovýchodní Asie a Nové Guineje. Přes den často visí ve velkých skupinách na vysokých stromech, zatímco po setmění vyráží za květy a plody. Na rozdíl od drobných evropských netopýrů nevyhledává potravu pomocí typické echolokace, ale spoléhá hlavně na zrak a čich. Při nočních přeletech zajišťuje významnou část přenosu pylu a semen mezi vzdálenými lesními porosty.
Vzhled
Dospělý kaloň může vážit 500 až 1 000 gramů. Tělo pokrývá převážně tmavá až černá srst, někdy s červenohnědým límcem kolem krku a světlejšími konci chlupů na břiše. Protáhlý čenich a velké oči mu dávají výraz podobný drobné lišce. Přední končetiny nesou dlouhé prsty napínající létací blánu; její rozpětí dosahuje přibližně jednoho metru. Při odpočinku se zvíře zavěsí za zadní končetiny a blánami se může zabalit jako pláštěm. Na rozdíl od ptáků neusedá na větev tělem vzpřímeně a ke vzletu často potřebuje prostor pod sebou.
Kolonie
Kaloň vábivý obývá tropické a subtropické lesy, mangrovy, eukalyptové porosty i zelené části měst. Denní kolonie označované jako nocoviště mohou zahrnovat stovky až tisíce jedinců. Ptáci ani běžní hmyzožraví netopýři s tímto druhem netvoří jednu sociální skupinu; jednotliví kaloni však často sdílejí stromy s jinými druhy kaloňů. Ve dne je kolonie hlučná a zvířata mezi sebou soupeří o vhodné větve. V noci se rozlétají po okolí a část jedinců urazí značné vzdálenosti podle rozmístění kvetoucích stromů. V období sucha se mohou přesouvat jinak než v čase hojnosti plodů.
Potrava
Základem jídelníčku je nektar, pyl, měkké plody a květy. Významné jsou květy blahovičníků, kajeputů a plody fíkovníků, ale složení potravy se v různých oblastech liší. Kaloň může z plodu vymačkat šťávu a vláknitou část vyplivnout. Při nočním sběru nektaru zachytává pyl na srsti a přenáší jej mezi stromy. Některá semena šíří prostřednictvím trusu a mohou tak přispívat k obnově lesa po narušení. V sadech občas vyhledávají pěstované ovoce, což vytváří střety s pěstiteli. Dostupnost přirozených potravních stromů proto ovlivňuje nejen jejich početnost, ale také četnost návštěv zemědělských porostů.
Odchov
Rozmnožování je sezónní, ale termíny se mezi Austrálií a tropickými oblastmi liší. Samci v době páření obsazují místa na větvích a přitahují samice. Po březosti trvající přibližně půl roku se obvykle narodí jedno mládě. Zpočátku se pevně drží matčina těla a doprovází ji i při pohybu. Po několika týdnech jej matka častěji ponechává na nocovišti, když odlétá za potravou. Mláďata se přibližně ve dvou až třech měsících učí létat a postupně začínají přijímat rostlinnou potravu. Kojení obvykle končí až po několika dalších týdnech. Roční přírůstek je proto relativně malý.
Ochrana a chov
V České republice se kaloň vábivý přirozeně nevyskytuje. Chov v lidské péči je náročný: vyžaduje vysokou prostornou voliéru s možností bezpečného letu, dostatek závěsných míst, pestrou vyváženou rostlinnou stravu a stabilní teplotní režim. Nutné je také důsledné oddělení od veřejnosti a odborná veterinární péče. Divocí kaloni mohou přenášet závažné infekce a manipulace s nimi bez odborného vybavení není bezpečná. Druh jako celek zatím není považován za bezprostředně ohrožený, ale mýcení porostů a úbytek potravních stromů negativně ovlivňují jednotlivé kolonie. Ochrana nocovišť má smysl pouze společně se zachováním okolních zdrojů nektaru a plodů.
Názvy ve světě
Kaloň vábivý
Latinsky: Pteropus alecto, Anglicky: Black Flying-fox, Německy: Schwarzer Flughund, Francouzsky: Renard volant noir, Španělsky: Zorro volador negro, Polsky: Rudawka żałobna, Italsky: Volpe volante nera, Portugalsky: Raposa-voadora-negra, Finsky: Mustalenkko, Indonésky: Kalong hitam, Maďarsky: Fekete repülőkutya
Mohlo by vás také zajímat
Kaloň egyptský, Kaloň Franquetův, Kaloň malajský, Kaloň rodriguezský, Kaloň šedohlavý
Použitá literatura (3)
- Palmer, C.; Price, O.; Bach, C. (2000): Foraging ecology of the black flying fox (Pteropus alecto) in the seasonal tropics of the Northern Territory, Australia. Wildlife Research 27: 169–178.
- Palmer, C.; Woinarski, J. (1999): Seasonal roosts and foraging movements of the black flying fox (Pteropus alecto) in the Northern Territory: resource tracking in a landscape mosaic. Wildlife Research 26: 823–838.
- Vardon, M.; Tidemann, C. (1998): Reproduction, growth and maturity in the black flying-fox, Pteropus alecto. Australian Journal of Zoology 46: 329–344.

Kaloň vábivý visící hlavou dolů z větve v severní Austrálii.
Kaloň vábivý Základní informace
- Hmotnost: přibližně 500–1 000 g
- Délka předloktí: 15–19 cm
- Rozpětí křídel: přibližně do 1 m
- Zbarvení: černohnědé, místy světlejší límec
- Výskyt: Austrálie, Nová Guinea a Indonésie
- Biotop: lesy, mangrovy, městská zeleň
- Denní úkryt: hromadné nocoviště v korunách stromů
- Aktivita: noční
- Potrava: nektar, pyl, květy a plody
- Ekologická úloha: opylování a šíření semen
- Rozmnožování: živorodý, obvykle jedno mládě
- Březost: přibližně 6 měsíců
- První lety mláďat: zhruba 2–3 měsíce
- Odstav: přibližně 5 měsíců
- Pohlavní dospělost: přibližně od 2 let
- Chov: velká teplá voliéra, specializovaná péče

Kam se řadí Kaloň vábivý
Taxonomie
-
Říše:
Živočichové
(Animalia) -
Kmen:
Strunatci
(Chordata) -
Podkmen:
Obratlovci
(Vertebrata) -
Třída:
Savci
(Mammalia) -
Řád:
Letouni
(Chiroptera) -
Podřád:
Kaloni
(Yinpterochiroptera) -
Čeleď:
Kaloňovití
(Pteropodidae) -
Rod:
Kaloň
(Pteropus) -
Druh:
Kaloň vábivý
(Pteropus alecto)

Kde žije Kaloň vábivý
Indonésie, Austrálie, Nová Guinea
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Australský areál: severní a východní pobřeží až k Novému Jižnímu Walesu
- Další rozšíření: Nová Guinea a některé indonéské ostrovy
- Lesní prostředí: tropické a subtropické lesy, mangrovy a blahovičníkové porosty
- Nocoviště: hromadné kolonie na vysokých stromech
- Potravní místa: kvetoucí a plodící stromy, místy městské parky
- Česká republika: nepůvodní druh, pouze specializovaný chov