Kaloň šedohlavý

Kaloň šedohlavý (Pteropus poliocephalus) patří mezi největší australské netopýry. Od drobných evropských netopýrů se liší nejen rozměry, ale také potravou a způsobem orientace. Má liščí hlavu s velkýma očima, krátké uši a hustou srst kolem krku, která vytváří nápadný světlejší límec. Létá především za soumraku a v noci, kdy vyhledává kvetoucí stromy a dozrávající plody. V rozsáhlých koloniích mohou odpočívat tisíce jedinců. Přestože jsou v některých australských městech dobře viditelní, dlouhodobé změny prostředí jejich populaci ohrožují.

Vzhled a let

Typická je šedá až světle stříbřitá hlava, rezavě oranžový límec a tmavé tělo. Rozpětí křídel může dosáhnout přibližně jednoho metru a hmotnost dospělých jedinců se často pohybuje okolo 600 až 1 000 gramů. Mezi prsty předních končetin je napnutá tenká létací blána, zatímco zadní končetiny slouží k zavěšování hlavou dolů. Kaloň šedohlavý vyhledává potravu především podle zraku a čichu; na rozdíl od většiny malých hmyzožravých netopýrů nepoužívá při běžném letu echolokaci. Dobrá orientace je důležitá zvláště při nočních přeletech nad rozsáhlou krajinou a při hledání právě kvetoucích stromů.

Rozšíření

Druh žije převážně podél východního a jihovýchodního pobřeží Austrálie, od Queenslandu přes Nový Jižní Wales až po Victorii a jižní Austrálii. Obsazuje deštné a otevřené lesy, mangrovy, pobřežní porosty i městské parky. Není vázán na jedno pevné území; celé kolonie se mohou přesouvat na velké vzdálenosti podle toho, kde právě kvetou stromy nebo dozrává ovoce. Na rozdíl od zimujících netopýrů známých z České republiky kaloň šedohlavý nepřezimuje dlouhým hlubokým spánkem. V chladnějších obdobích využívá vhodná teplejší a potravně dostupná stanoviště. Přes den se zdržuje ve společných nocovištích, často na stromech nedaleko vody.

Nektar a ovoce

V jídelníčku převládá nektar, pyl a měkké dužnaté plody, zejména fíky. Při sání nektaru se na srst hlavy a krku přichytávají pylová zrna, která kaloň přenáší mezi květy. Pomáhá tak opylovat stromy, včetně těch, které kvetou převážně v noci. Po pozření ovoce zase může roznášet semena na značné vzdálenosti. Tento ekologický význam přesahuje samotnou roli konzumenta plodů. Někdy kaloni navštěvují také zahrady a ovocné sady, kde mohou vznikat konflikty s lidmi. Pro ochranu porostů je vhodnější využívat správně instalované sítě a bezpečné metody ochrany úrody než zvířata pronásledovat nebo zraňovat.

Kolonie

Kaloň šedohlavý je velmi společenský. Na nocovištích se jedinci vzájemně ozývají, přemisťují mezi větvemi a vytvářejí menší skupiny v rámci rozsáhlé kolonie. Složení těchto skupin se mění podle sezóny a rozmnožovací aktivity. Páření probíhá především v australském podzimu. Samice po březosti trvající přibližně šest měsíců obvykle porodí jediné mládě. Zpočátku je přenáší zavěšené na těle i při letech za potravou. Později mládě zůstává přes noc v kolonii a matka se k němu vrací kojit. K samostatnému letu a přijímání potravy přechází postupně během několika měsíců. Mláďata jsou na kvalitním rodičovském kontaktu dlouho závislá.

Ochrana a chov

Největší hrozbu představuje mizení plodonosných a kvetoucích stromů, přerušování lesních koridorů a extrémní letní horka. Při vlnách vedra může v kolonii uhynout mnoho zvířat najednou. Neopatrně instalované ochranné sítě rovněž způsobují poranění. V českých podmínkách není kaloň šedohlavý zvířetem pro běžný soukromý chov. Vyžaduje rozsáhlý prostor k letu, bezpečná místa k zavěšování, důsledně vyváženou ovocnou a nektarovou potravu a stabilní mikroklima. Chovná skupina potřebuje také odpovídající sociální složení a veterinární dohled. Před případným pořízením je nezbytné ověřit aktuální podmínky držení a legální původ jedinců. Zvířata z volné přírody se nemají odchytávat kvůli běžnému zájmovému chovu.