Lžičák pestrý

Anas clypeata

Lžičák pestrý

Anas clypeata

Znaky

Charakteristický lžicovitý tvar zobáku, nápadný zvláště za letu. Kačer i kachna mají světlé modrošedé křídelní krovky a tmavší, zrcadlově lesklé krovky ramenní. Kačer má ve svatebním šatu tmavozelenou hlavu a bílou hruď, boky svítivě rezavě červené. Při plavání mají lžičáci značný ponor a plavou s hlavou položenou dozadu. Nejsou tak plaší jako většina ostatních kachen. Jejich let je pomalý a za letu vydávají svištivý zvuk. Lžičák pestrý je o něco menší než kachna divoká, proti jejím 58 cm je dlouhý jen 51 cm. Kvákání samice zní jemněji a jasněji než kvákání samce. Je často aktivní i v noci. Rozehnaní lžičáci se příležitostně připojují ke kachnám v parcích a jsou pak stejně nebojácní jako ony.

Prostředí

Hnízdiště lžičáků pestrých se rozprostírá přes celou Euroasii a Severní Ameriku a na jižním okraji tvoří četné hnízdní ostrůvky. Směrem na sever se během našeho století jejich hnízdiště rozšířila. Jako nížinný pták žije lžičák pestrý na mělkých sladkých i slaných jezerech s bahnitým dnem a pobřežím. Lžičáci vyžadují v době pelichání během tahu na hnízdiště bohatou pobřežní vegetaci. V té době nejsou po určitý čas schopní letu. Hnízdí i na kalných a pomalu tekoucích nížinných řekách v místech, kde jsou stará říční ramena s rákosinovými ostrůvky a louky porostlé křovinami. Vyhýbá se jen vodním plochám obklopeným lesy a prudčeji tekoucím vodám.

Rozmnožování

Za toku, který často začíná už časně na jaře, je zvláště nápadné plavání v kruhu a pohybování hlavou nahoru a dolů. Lžičáci obvykle přilétají na hnízdiště v páru. Během hnízdění kačeři opouštějí kachny a v červnu přepelichají do prostého šatu, který se zas od srpna znovu mění ve svatební šat. Hnízdění na 7 až 11 vejcích dlouhých 52 mm trvá od poloviny května do června. Kachna sedí na vejcích 22 až 23 dnů.

Potrava

Lžičák pestrý procezuje svým 7 cm dlouhým zobákem nejvrchnější vrstvy vody nebo jemňoučké bahno a loví přitom perloočky, buchanky, larvy komárů a chrostíků a jiné drobné živočichy. Za podzimního tahu vyhledává často potravu spolu s bahňáky ve vlhkých bahnitých loužích, jež zůstávají po přílivu na pobřeží. Mezi kachnami tvoří zobák lžičáka nejdokonalejší procezovací zařízení: horní i spodní strana zobáku je posázena hřebínkem rohovitých zoubků, jež do sebe zapadají, když kachna zobák zavře. Pak kachna jazykem vytlačí přebytečnou vodu.

Názvy ve světě