ZE ŽIVOTA HUSY – páření a snáška

velikost písma:  A A A
23.10.2010, 15:07     Autor: Jaroslav Kalaš     5846 zobrazení     0 komentářů

V prvním dílu jsme se věnovali přípravnému období na snášku, které jsme přerušili koncem ledna. Během tohoto měsíce bychom měli husám do husníku umístit snášková hnízda, aby si na ně zvykly a nezanášely. Snášková hnízda mohou být z různých bedýnek takových rozměrů, aby umožňovaly huse snadný přístup a přitom zabránily vykutálení vajec.

Umístíme je v husníku tak, aby při chovu více hus byla od sebe dostatečně vzdálená, aby se při pozdějším sezení husy nerušily nebo si vzájemně nevykulovaly vejce a tak nám nezničily celou snášku. Stává se, že husy hnízdo ignorují a vytvoří si své vlastní, když v podestýlce vytlačí jamku a obestelou ji slámou, tak jak to činí divoké husy.

Vlastní snáška začíná většinou v polovině února, když se začíná prodlužovat den. Záleží však také na klimatických podmínkách, ve kterých husy chováme. Např. v Krkonoších, kde jsou podmínky tvrdší, začínají husy snášet později než na mírnější jižní Moravě, kde je tomu naopak. Vždy ale záleží na kvalitě krmení. Kvalita krmení ovlivňuje jak produkci, tak kvalitu násadových vajec. Hmotnost vajec záleží na plemeni, ale i na věku chovné husy, přičemž obecně platí, že husa prvním rokem snáší vejce menší a s věkem se vejce zvětšují, ale platí to max. do 2-3 roku věku husy. Lehká plemena jako česká, italská, labutí, snášejí vejce o hmotnosti 120-160 g, středně těžké husy např. pomořanská, landeská, slovenská, štajnbašská okolo 140-180 g, velká plemena jako tuluské, emdenské husy 160-200 g.

Většina hus má rozdíly ve tvaru vejce od podlouhlého až po silně zakulacená, tvar vejce nám většinou napomáhá určit, které huse patří, ale je to nutné vysledovat. Občas se stává, že husy při velmi dobrém krmení nebo vlivem nějaké poruchy snesou vejce abnormálně veliká. Taková vejce vyřadíme, neboť hrozí, že jsou dvoužloutková a buď se nevylíhne nic, nebo deformované house. Husy snášejí ve většině případů v ranních hodinách, a tak je nutné je včas sbírat, aby při silných mrazech nezmrzla. Zacházení s vejci je jednou z nejdůležitějších fází, která ovlivňuje úspěch či neúspěch při líhnutí, a proto mu věnujeme dostatečnou pozornost.

Snesené vejce označíme dnem, popř. číslem husy a uložíme na proložku. Uložení vejce záleží na tom, jak budeme líhnout, zda uměle, či přirozeně pod husou. Při umělém líhnutí, kdy nasazujeme každý týden, uložíme vejce špičkou dolů. U přirozeného líhnutí, kdy nasazujeme jen celou snášku, musíme vejce uložit do proložky naležato a vrchní stranu označíme čárkou a to z důvodu, že vejce musíme každý den otáčet o 180º tak, aby byla zachována středová poloha žloutku a nedošlo k jeho přilepení na stěnu skořápky. Husí vejce bývají občas silně znečištěná trusem. V žádném případě taková vejce nemyjeme, abychom do vejce nezanesli choroboplodné zárodky. Vejce umyjeme vlažnou vodou s dezinfekcí těsně před vložením do líhně, nebo pod husu.

Vejce skladujeme v chladné místnosti, při teplotě 8-15 ºC, bez slunečního svitu a pokud je to možné, tak při 70 % vlhkosti. Tyto podmínky nám zaručí pozdější dobré výsledky při líhnutí. Husy snášejí každý druhý den, a tak v případě přirozeného líhnutí u hus se zachovaným pudem kvokavosti při snášce 12-18 vajec nejstarší vejce mohou být i přes měsíc stará a ztrácejí na kvalitě. Máme-li možnost, vkládáme nejstarší vejce do líhně nebo pod kvočnu tak, aby huse zůstalo 10-12 vajec, protože větší množství vajec by nebyla schopna obsednout. Husy, které sedí samy, podkládáme až když pustí prach, tzn. že snáškové hnízdo vystele prachovým peřím a z hnízda se nevzdaluje.

Produkce vajec a jejich hmotnost kladou velkou zátěž na organismus husy, proto je nutné v tomto období zajistit huse dostatečně kvalitní krmnou dávku, která svou kvalitou musí pokrýt nejen tvorbu vajec, ale také zajistit kvalitu násadového vejce. Husy krmíme samozřejmě dle možnosti chovatele, ale vždy tak, aby krmná dávka obsahovala směsi obilovin (oves, pšenice, ječmen, kukuřice), popř. speciální směs pro husy, dále krmnou řepu, mrkev, dostatek vitamínů, stopových prvků, ale také např. senné drolky nebo šrotované seno. Na noc podáváme celé zrno, nejlépe oves. V krmné dávce se vyvarujeme kuchyňských zbytků a různých živočišných odpadů, které by negativně ovlivnily kvalitu násadových vajec, protože by vejce obsahovala mnoho živočišných bílkovin a zárodek by je nedokázal strávit, což by vedlo k jeho zalití.

Dalším důležitým bodem snáškového období je páření, které probíhá většinou ráno, když husy opustí husník. Houser páří nejraději na vodě, když se husy koupou, což je pro něho určitý stimul a u těžkých plemen husí je nutností, protože na suchu by houser husu nedokázal oplodnit. Dbáme na to, aby voda nebyla nadměrně zašpiněná a nemohlo dojít k tomu, aby houser při menším poranění dostal zánět penisu a přestal pojímat. Při páření se houser drží zobákem temene husy, nohama se opírá o rozložená křídla husy a tak při častém pojímání mají husy oškubané temeno, podle čehož poznáme, že houser husu páří. Pokud jsme páření neviděli, je právě oškubané temeno předpokladem, že vejce budou oplodněná.

Jaroslav Kalaš Jaroslav Kalaš

Člen Klubu chovatelů vodní drůbeže

Autorem od: 02.01.2014
6 článků 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.