Výstavnictví hus

velikost písma:  A A A
25.10.2010, 11:14     Autor: Jaroslav Kalaš     2569 zobrazení     0 komentářů

Chov hus již dnes není jenom záležitostí užitkových vlastností, ale dalo by se říci i estetickou, sportovní a kulturní záležitostí. Mnoho chovatelů nechová husy pro peří a maso, jak to bývalo dříve. Husy jsou pro ně určitým nástrojem chovatelské dovednosti a umu.

Užitkové vlastnosti samozřejmě přinášejí určité ekonomické zúročení nákladů. Nejsou už ale pro většinu chovatelů prioritou. Tito chovatelé se sdružují do chovatelských klubů, které plní funkci garantů kvality plemene, ale provozují i plemenářskou práci. Ta vede k prošlechtění a zachování plemene. V současné době jsou v rámci ČSCH registrovány dva kluby, které sdružují chovatele hus, a to Klub chovatelů vodní drůbeže se sídlem v Žirči u Dvora Králové a pak je to klub našich národních plemen, tj. české husy a české husy chocholaté. Oba tyto kluby pořádají každoročně své speciální výstavy, kde se prezentují svými odchovy, porovnávají kvalitu, ale také nabízejí kvalitní plemenná zvířata pro širokou chovatelskou veřejnost, čímž také přispívají k rozšíření široké palety plemen hus.

Přípravu hus na výstavu, jak jsme se již zmínili v předešlém dílu, nezačíná chycením zvířete před výstavou (i když s tím se často setkáváme), ale je záležitostí celého odchovu, kdy husy musíme průběžně připravit na zvýšenou stresovou zátěž. Na výstavě jsou zvířata omezena prostorem voliéry, manipulací, ale i značným ruchem a pohybem lidí, kteří výstavu a posuzování zajišťují.

Druhou důležitou podmínkou, chceme-li husy vystavovat, je dostatek vodní plochy, která by umožňovala husám kvalitní péči o peří. Právě peří je jedním z nejdůležitějších znaků, protože spoludotváří tvar trupu, o estetickém dojmu ani nemluvím. Zvláště u bílých plemen hus značně znečištěné peří kazí celkový dojem i u jinak kvalitního zvířete. Voda také působí na kvalitu peří, především u českých hus, které za dobrých podmínek vynikají oproti jiným plemenům kvalitou prachového, ale i krycího peří. Jeho struktura a množství je bodově hodnoceno v páté pozici oceňovacího lístku.

Čistota nohou a kroužku také vypovídá o přípravě na výstavu a mnohdy by si zasloužila větší péči. Příprava na výstavu znamená i znalost standardu, aby se nestalo, že na výstavu posíláme zvíře s výlukovou vadou. Každý, kdo chce husy vystavovat, by si měl zvíře, které chce ocenit, pečlivě prohlédnout doma, v přirozeném prostředí a za podmínek, které dovolí zvířeti projevit se a ukázat své přednosti, ale i nedostatky, např. podbřišek, bílé péro v letkách u barevných rázů husí nebo hnědé peří u bílých rázů, např. husy labutí. Husy nemají oproti kurovi tolik rozlišovacích znaků, jako např. hřeben, ušnice, výška nohou, chochol, vous, opeření běháků, pátý prst apod. Je tu i značná variabilita ve zbarvení nebo struktuře peří, a tak i posuzování hus je značně náročné a vyžaduje jiný přístup. Zkušený posuzovatel ví, že husy se nedají posoudit ve stresu a vyčká, až se zvíře zklidní, nebo pokračuje v posuzování dalších voliér a ke zvířeti se po určité době vrátí. Z tohoto důvodu posuzování hus také trvá déle, nežli posouzení např. kohouta. Mnohdy se stává, že je zvíře posouzeno a posuzovatel, který po skončení posuzování prochází a kontroluje svoji práci, najednou některé zvíře „předělá" (posoudí znovu). Chovatelé si pak myslí, že tomu laicky řečeno nerozumí. Ale opak je pravdou. Jedná se o svědomitého posuzovatele, protože po celém dni jsou už husy tzv. otrkané, většinou se uklidní, a teprve tehdy je jejich posouzení objektivní. Mnohdy se také stává, a slýchám to vždy jako komickou připomínku na posuzovatele, když od pořadatele slyším, „už leží" nebo „už se válí". Jde o to, že chceme-li správně posoudit tvar trupu, většinou podbřišku, buď jeho absenci nebo naopak jeho správné umístění, nezbývá než pokleknout nebo zalehnout, aby bylo břicho správně vidět, a věřte že husy dokáží být kouzelnice v zatahování a utajování podbřišků. Také někdy vyznívá komicky, když na speciální výstavě vidíte ležet 2-3 posuzovatele u jedné voliéry, kteří se snaží zjistit, zda podbřišek u husy je či není. Dobré posouzení hus také vyžaduje znalost populace daného plemene, neboť posouzení jednotlivých znaků, např. délka zobáku nebo krku, se liší mnohdy neznatelně, a na menších výstavách, kde není možné porovnání s jinými zvířaty, to může být problém. Toto je také někdy zdrojem diskuzí, protože jedno a to samé zvíře posouzené na místní výstavě a pak po nějaké době např. na speciální, může mít značně rozdílné ocenění, které právě vychází z nemožnosti příměru s jinými zvířaty. Dalším specifikem, na které si někdy chovatelé stěžují, ale které, dovoluji si tvrdit pramení z neznalosti problému, je to, že např. houser prvním rokem oceněný elita nebo super elita je příští rok jen dobrý a nebo i vyloučen. Husy se během svého života mění a stárnou, tak jako lidé, a tak dvou a víceletý houser může zhrubnout v některých znacích, jako je zobák, hlava, ale i trup, může spustit podbřišek a nebo má vlivem ztučnění nízký postoj apod. Pak také bodové ohodnocení odpovídá stávajícímu stavu jednotlivého zvířete a to vždy s přihlédnutím na výstavní dobu.

Doporučoval bych chovatelům hus, kteří své miláčky vystavují, se někdy zúčastnit vystavování hus na větších výstavách, protože zde mají možnost se mnohému přiučit a příště se svých chyb vyvarovat a tak i dosáhnout lepšího ocenění. Má doporučen jistě potvrdí mnoho známých chovatelů, kteří shodně tvrdí, že jedna výstava dá chovateli více, než studium několika knih.

Závěrem bych chtěl všem chovatelům hus popřát co nejlepší ocenění jejich miláčků a také, aby jejich dobré ocenění bylo motivací pro jejich další chov.

Jaroslav Kalaš Jaroslav Kalaš

Člen Klubu chovatelů vodní drůbeže

Autorem od: 02.01.2014
6 článků 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.