Lišaj svízelový

Znaky

Délka předního křídla 3,5-4 cm. Velikostí i zbarvením se podobá lišaji pryšcovému. Nejnápadnější rozdíl je na svrchní straně předních křídel, kde u lišaje svízelového je široký, olivově hnědý přední okraj a s ním je spojená i střední skvrna, která je u lyšaje pryšcového oddělená. Oba druhy patří k výborným letcům a za soumraku je můžeme zastihnout, když za letu dlouhým sosákem vysávají nektar z květů.

Stanoviště

Výslunné stráně, lesní okraje i řídké lesy s pasekami, vřesoviště a polostinná, vlhčí stanoviště v pahorkatinách i v horách.

Rozšíření

Velmi rozšířený téměř v celé Evropě a dále též v Asii a Severní Americe. Na sever zasahuje lišaj svízelový až k polárnímu kruhu, v Alpách až do 2000 m n.m.

Výskyt

Ve střední Evropě jen jednotlivě a vzácně. I přes velké rozšíření a dostatek potravy pro housenky není druh nikde hojný. V oblasti Alp je možné tento druh někdy pozorovat při sání na rozkvetlých polštářích horských bylin i za dne. Jinak je především aktivní za soumraku a v noci, kdy se dá přilákat ke světlu.

Motýl

Od poloviny května do července. V teplejších oblastech a na jihu v příznivých letech též II. částečná generace v srpnu a září.

Housenka

Červenec až září. Vypadá docela jinak než housenka lišaje pryšcového. Vytváří dvě formy, zelenou nebo hnědočernou, na hřbetě má na každém článku dvě jasně žluté, černě lemované skvrny, panožky a růžek na konci těla jsou červené.

Hostitelské rostliny

Housenka žije nejčastěji na vrbce úzkolisté (Chamaerion angustifolium), dále na svízeli syřišťovém a svízeli povázce (Galium varům a Galium mollugo), příležitostně i na dalších bylinách. Housenku nejsnáze nalezneme v bohatých porostech vrbky úzkolisté v nějakém lesním průseku.