Lišaj svízelový
Hyles gallii
Hyles gallii
Lišaj svízelový
- Výskyt: Evropa, Asie, Sev. Amerika
- Délka předního křídla: 3,5-4 cm
- Rozmnožování: 1 generace ročně
- Hostitelské rostliny: Vrbka, svízel
Lišaj svízelový
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Lepidoptera - motýli
- Podřád: Glossata
- Infrařád: Heteroneura
- Falanx: Ditrysia
- Nadčeleď: Bombycoidea
- Čeleď: Sphingidae - lišajovití
- Podčeleď: Macroglossinae
- Tribus: Macroglossini
- Podtribus: Choerocampina
- Rod: Hyles - lišaj
Lišaj svízelový
Asie
- Nadmořská výška: 940 m
- Povrch: sever rovinatý, střed kontinentu hornatý
- Teplotní pásy:
- Tropický: podnebí rovníkové, monzumové, kontinentální
- Subtropický: v zimě chladno, vlhko; v létě vedro, sucho
- Mírný pás: spadá většina kontinetu
- Subpolární pás: severní oblast
- Polární pás: nejsevernější oblast
- Teplota:
- Zima: až -50 °C (Sibiř)
- Léto: 5-35 °C
- Roční úhrn srážek:
- Nejvíce jih a jihovýchod: 2000-3000 mm
Znaky
Délka předního křídla 3,5-4 cm. Velikostí i zbarvením se podobá lišaji pryšcovému. Nejnápadnější rozdíl je na svrchní straně předních křídel, kde u lišaje svízelového je široký, olivově hnědý přední okraj a s ním je spojená i střední skvrna, která je u lyšaje pryšcového oddělená. Oba druhy patří k výborným letcům a za soumraku je můžeme zastihnout, když za letu dlouhým sosákem vysávají nektar z květů.
Stanoviště
Výslunné stráně, lesní okraje i řídké lesy s pasekami, vřesoviště a polostinná, vlhčí stanoviště v pahorkatinách i v horách.
Rozšíření
Velmi rozšířený téměř v celé Evropě a dále též v Asii a Severní Americe. Na sever zasahuje lišaj svízelový až k polárnímu kruhu, v Alpách až do 2000 m n.m.
Výskyt
Ve střední Evropě jen jednotlivě a vzácně. I přes velké rozšíření a dostatek potravy pro housenky není druh nikde hojný. V oblasti Alp je možné tento druh někdy pozorovat při sání na rozkvetlých polštářích horských bylin i za dne. Jinak je především aktivní za soumraku a v noci, kdy se dá přilákat ke světlu.
Motýl
Od poloviny května do července. V teplejších oblastech a na jihu v příznivých letech též II. částečná generace v srpnu a září.
Housenka
Červenec až září. Vypadá docela jinak než housenka lišaje pryšcového. Vytváří dvě formy, zelenou nebo hnědočernou, na hřbetě má na každém článku dvě jasně žluté, černě lemované skvrny, panožky a růžek na konci těla jsou červené.
Hostitelské rostliny
Housenka žije nejčastěji na vrbce úzkolisté (Chamaerion angustifolium), dále na svízeli syřišťovém a svízeli povázce (Galium varům a Galium mollugo), příležitostně i na dalších bylinách. Housenku nejsnáze nalezneme v bohatých porostech vrbky úzkolisté v nějakém lesním průseku.
Názvy ve světě
Lišaj svízelový
Anglicky: Bedstraw Hawk-moth, Dánsky: Snerresværmer, Finsky: Matarakiitäjä, Holandsky: Walstropijlstaart, Německy: Labkrautschwärmer, Norsky: Vanlig mauresvermer, Polsky: Zmrocznik przytuliak
Mohlo by vás také zajímat
Lišaj smrtihlav, Lišaj paví oko, Lišaj topolový, Lišaj lipový, Lišaj šeříkový, Lišaj svlačcový, Lišaj borový, Lišaj pryšcový, Lišaj vinný, Lišaj vrbkový
Foto: http://www.biolib.cz