Racek bělokřídlý

Znaky

Velmi podobný rackovi šedému, tedy slabě popelavě šedý a bílý. Velký je jako racek stříbřitý, dlouhý asi 60 cm a má slabší zobák.

V zimním šatu má racek bělokřídlý na hlavě a krku rozmyté, nejasné podélné skvrny. Mladí ptáci jsou světle pískově zbarveni a mají tmavošedý zobák. Šat dospělého ptáka získávají ve 4. roce. Jejich volání zní jako „girú" a „ig-knyrr".

Prostředí

Racek bělokřídlý hnízdí jen v Grónsku a na některých ostrovech patřících už k Americe. Hnízdí právě v oblasti, kde se nevyskytují rackové žlutonozí a stříbřití. Ve svém areálu není vzácný, v zimě je na severním pobřeží Islandu dokonce nejhojnějším rackem. Na Britských ostrovech pravidelně přezimují jednotliví mladí ptáci.

Rozmnožování

Hnízdní kolonie jsou obvykle v chráněných fjordech a zálivech, často vysoko na útesech, mnohdy až 800 metrů nad mořem. Rackové bělokřídlí hnízdí s oblibou na hřebenech ptačích skal. Hnízdí v květnu a v červnu, 2 až 3 vejce jsou v průměru dlouhá 68 mm. Sezení na vejcích a odchov mláďat jako u racků stříbřitých nebo racků žlutonohých.

Potrava

Racek bělokřídlý je stejně jako ostatní velcí rackové všežravec. Velmi obratně však loví ryby, přičemž se vrhá ze vzduchu do vody. Hejna racků bělokřídlých provázejí s velikým křikem plující hejna velryb a tuleňů a vrhají se na ryby, které v úprku před velkými savci vyplouvají k hladině a dokonce vyskakují z vody. Lovci velryb pozorně sledují hejna těchto pronásledujících racků. Ti se zase přirozeně shromažďují i okolo rybářských lodí, kde čekají na kuchyňské a rybí odpadky. Rackové mimoto vyhledávají i potravu, vyvrhnutou mořem na pobřeží.

Mohlo by vás také zajímat

Tirika bělokřídlý,  Slavík modráček,  Racek tenkozobý,  Racek chechtavý,  Racek černohlavý,  Racek Audouinův,  Racek malý,  Racek stříbřitý,  Racek mořský,  Racek žlutonohý