Rybák dlouhoocasý

Znaky

Velmi podobný jen o málo menšímu rybákovi obecnému, dlouhý 38 cm (rybák obecný 36 cm). Hlavním rozeznávacím znakem je zobák. V dobé hnízdění je rybák dlouhoocasý celý červený, nanejvýš s malou černou skvrnkou na špičce, zatímco zobák rybáka obecného má špičku červeného zobáku černou. Tento znak mizí v zimě, kdy je zobák obou druhů černý, někdy ještě i na jaře v době před přepelicháním. Rybák dlouhoocasý má nápadně krátké nohy a jeho hruď má světle šedý nádech, křídla jsou nápadně bílá. Špičky křídel (vnější ruční letky) vypadají u rybáka dlouhoocasého zespodu slabě šedé a mají tmavý vnější okraj. Naproti tomu rybák obecný má křídla tmavě šedá a černá. Čelo a horní část hlavy rybáka dlouhoocasého jsou v zimním šatu bílé, u rybáka obecného je bílé jen čelo. Hlas rybáka dlouhoocasého když brání násadu je drsné „kiráá".

Prostředí

Rybák dlouhoocasý je severským zástupcem rybáka obecného. Areály obou druhů se překrývají a oba hnízdí občas i ve společných koloniích, např. na březích Severního moře a Baltu v Německu. S rybáky dlouhoocasými se setkáváme ve všech krajích kolem severního pólu. V Baltském moři hnízdí na vnějších skalách nad příbojem, zatímco rybák obecný obsazuje ostrovy v klidné vodě těsně při pobřeží. Na severu hnízdí rybák dlouhoocasý na plochých skalnatých ostrovech, na písečných lavicích při pobřeží, v písečných dunách, na pobřežních loukách, v příbřežní tundře a na podobných místech. Jednotlivě se s ním setkáme i ve vnitrozemí na řekách a jezerech.

Mimo období hnízdění je rybák dlouhoocasý mořský pták. Vykonává nejdelší tahy ze všech tažných ptáků: Zpáteční tah z hnízdišť začíná koncem července, dosahuje vrcholu v srpnu a končí v září. Ptáci sledují pobřeží, ale přelétají i Atlantik a konečně přezimují v oblasti antarktické ledové tříště. Za této cesty urazí asi 18 000 km. Východosibiřští ptáci přitom neletí nejkratší cestou přes Japonsko a dál přes Pacifik, ale sledují nejdříve pobřeží Severního ledového oceánu k západu a pak táhnou přes Atlantik. Rybák dlouhoocasý tráví více času v denním světle než jakýkoli jiný živočich na světě: asi 8 měsíců žije pod půlnočním sluncem.

Rozmnožování

Rybáci dlouhoocasí hnízdí v řídkých a většinou malých koloniích, kde jsou hnízda navzájem vzdálena něco přes deset metrů. Často vyhledávají pro hnízdní kolonii vždy znovu nové místo. Na hnízdiště přilétají obvykle v květnu. V té době předvádějí ptáci při toku typická něžná gesta, podobně jako jiní rybáci: sameček obíhá svou družku s rybou v zobáku a předává jí kořist. Zatímco ona dárek polyká, stojí vedle ní s roztaženými křídly.

Etologové pozorovali, že mnozí samečkové přestali tokat a samičky nepřebraly od nápadníka rybí dárek. Pak samec odletí a spolkne rybu sám nebo ji nabídne jiné, tentokrát snad té pravé samičce. Hnízdění se odbývá v květnu a v červnu, na 2, zřídka 3 nebo 1 vejci dlouhém 40 mm sedí oba rodiče 21 až 22 dnů. Rodiče brání snůšku v případě nutnosti nálety, přesto mnoho vajec a mláďat vyplení rackové a chaluhy.

Potrava

Rybák dlouhoocasý je jako pravý mořský pták obratný a úspěšný lovec. Vrhá se střemhlavě do vody a loví rybky, vodní hmyz i korýše. Na zimovištích na jižní polokouli se živí takřka výhradně planktonními korýšky vznášejícími se ve vodě, jimiž se živí i mnohé druhy velryb.

Názvy ve světě

Rybák dlouhoocasý

Anglicky: Arctic Tern, Dánsky: Havterne, Finsky: Lapintiira, Francouzsky: Sterne arctique, Holandsky: Noordse stern, Chorvatsky: Arktička čigra, Islandsky: Kría, Italsky: Sterna codalunga, Maďarsky: Sarki csér, Německy: Küstenseeschwalbe, Norsky: Rødnebbterne, Polsky: Rybitwa zwyczajna, Portugalsky: Andorinha-do-mar-árctica, Rumunsky: Chiră arctică

Mohlo by vás také zajímat

Aratinga dlouhoocasý,  Myšák dlouhoocasý,  Mlynařík dlouhoocasý,  Rybák obecný,  Rybák rajský,  Rybák malý,  Rybák severní,  Rybák velkozobý,  Rybák černozobý,  Rybák bělokřídlý