Rybák severní

Znaky

Rybák dlouhý 41 cm, větší než rybák černozobý, ale jinak mu velice podobný. Má rozpětí 110 cm. Na týle má ježatou péřovou chocholku, zobák se žlutou špičkou je dlouhý a štíhlý. (Rybák černozobý má zobák krátký, ne tak špičatý a černý).

V šatu mladého ptáka je zobák rybáka severního většinou jednobarevně tmavý, může však už mít malou světlou špičku. Ve vzduchu se rybáci severní zdají jako čistě bílí.

Prostředí

Rybák severní je rozšířen ve všech světadílech a nejrůznějším podnebí od tropů až do chladného pásma (např. Švédsko), avšak jeho životním prostředím jsou stejně jako u ostatních rybáků hlavně nejmenší ostrovy. Velké kolonie žijí v Holandsku, kde hnízdí asi 30 000 až 40 000 párů. Okolo roku 1850 hnízdily na německém pobřeží Severního moře ještě statisíce těchto rybáků. Na přelomu století přinášel sběr jejich vajec ještě nezanedbatelné výdělky. Vejce rybáků severních se v obchodech prodávala za stejné ceny jako vejce slepičí. V sedmdesátých letech hnízdilo na německém pobřeží Severního moře ještě 6 000 až 7 000 párů v řadě kolonií, které nejsou dnes přístupné veřejnosti. Rybák severní žije přednostně na mořském pobřeží s hojností ryb a s čistou mělkou vodou a na ostrovech a písečných lavicích nepříliš zarostlých vegetací. Středoevropské populace jsou tažní ptáci, kteří opouštějí hnízdiště koncem srpna a tráví zimu na tropických a subtropických pobřežích. Koncem dubna se zas objevují na hnízdištích středoevropského a severoevropského pobřeží. Kolonie jsou často rok od roku jinde.

Rozmnožování

V hnízdních koloniích rybáků severních jsou hnízda umístěna tak těsně vedle sebe, že se hnízdící ptáci mohou dotýkat zobáky. Když do kolonie vniknou nepřátelé, vylétají všichni ptáci a obletují vetřelce v tak hustých mracích, že se létající ptáci navzájem dotýkají křídly. Přitom vyluzují takový křik, že přehluší jak lidský hlas, tak i mořský příboj. Přitom bombardují rušitele sprškou trusu. Draví rackové si do tohoto pekla netroufají, v tom tkví hlavní výhoda hnízdění ve velké, husté kolonii. Pod ochranou velkého hejna hnízdí většinou i jiní rybáci a mořští ptáci, v kolonii v Kaspickém moři např. rybáci obecní, rybáci malí a rackové tenkozobí. Opakem této výhody je ovšem nevýhoda, že často není dostatek potravy v blízkosti tolika ptáků. Proto mohou vzniknout velké kolonie jen na zcela malých místech za zvláště příhodných podmínek. Hnízdiště rybáků severních jsou většinou mezi pobřežními dunami, na kamenitých loukách na pobřeží nebo na písečných lavicích těsně nad dosahem příboje a proto jsou ohrožena bouřlivým vlnobitím. Ve střední Evropě hnízdí rybáci severní koncem května a v červnu, sezení na 2, zřídka 1 nebo 3 vejcích trvá 22 až 23 dnů. Na vejcích sedí oba rodiče od nakladení prvního. Mláďata setrvávají na hnízdě dva dny. Pak se potulují v okolí a promíchají se s jinými do „mateřských školek", které se společně často vzdálí daleko od hnízd. Tak tvoří putující kolonii. Rodiče ale poznají dokonce i v té pohyblivá kolonii své děti podle vzhledu a hlasu a krmí jen je rybami, které uloví v okolí a jednotlivě přinášejí v zobácích. Ve stáří kolem 35 dnů začínají mladí rybáci létat, ale rodiče je pak ještě zásobují potravou.

Potrava

Rybáci severní se vrhají s jistotou do vody i v příbojovém pásmu a v případě nutnosti se zcela potápějí. Jejich hlavní potravou jsou drobné ryby. Rybák severní loví však i korýše, plže, červy a na zemi kobylky, saranče a brouky. Máme zprávy dokonce o tom, že plení hnízda drobných ptáků.