Brkoslav severní

Znaky

Velký jako špaček s hustým nadýchaným opeřením a krátkým, žlutě zakončeným ocasem. Kostřec je šedý, na hlavě má pták chocholku. Cvrčivý hlas. Let je rychlý, podobný letu špačka.

Prostředí

Brkoslav severní hnízdící v severských jehličnatých a březových lesích až po severní hranici vysokého lesa, na jihu je hranice výskytu pohyblivá. Je-li na severu příliš tuhá zima, odtahují brkoslavové k jihu, někdy se v různě velkém množství dostanou až do střední Evropy. Tady je tedy brkoslav severní invazním ptákem, objevujícím se zhruba každých 10 let ve větším množství. V té době jej můžeme pozorovat jako zimního hosta. Příčina tohoto nepravidelného tahu na jih je dosud neznámá.

U nás se brkoslavové objevují jako stromoví ptáci, kteří slétají na zem, jen aby se napili a vykoupali. Koupou se dokonce i mezi ledovou tříští. V místech, kde ještě visí na stromech bobule, se zastavují k odpočinku, a když je očesají, táhnou dále. Některá hejna brkoslavů jsou plachá, jiná jsou tak nebojácná, že tyto krásné ptáky můžeme pozorovat ze vzdálenosti jednoho metru. V březnu táhnou pak brkoslavi zpátky na sever.

Rozmnožování

Invazní hejna mohou být tak početná, s jakými se v jejich severských hnízdištích nikdy nesetkáme. Hnízdí na stromech většinou 4 až 5 metrů vysoko. Hnízdo staví jako pevnou stavbu z větví, lišejníků a mechů a uvnitř je vystýlají sobími chlupy. Na vejcích sedí samička a sameček ji zásobuje potravou. Také v době toku nabízí sameček samičce potravu a poskakuje kolem ní s načepýřenou chocholkou a svěšenými křídly. Brkoslav severní hnízdí v červnu a v červenci, v srpnu ptáci hnízdiště opouštějí a slétají se do hejn.