Rejnok severní

Znaky: Široký, kosočtverečný tělní disk (přední okraj mladých je téměř rovný, u samic slabě a u dospělých samců silně vydutý) s široce zaokrouhlenými křídly. Rypec je dlouhý (v souvislosti se stářím 2,8-4 x tak dlouhý jako mezioční vzdálenost), zašpičatěný, především u samců s výrazně vystupující zaoblenou špičkou. Malé oči a velká spirákula. Uprostřed hřbetu a horní strany ocasu je 1 podélná řada velkých trnů (nejméně 34 u mladých rejnoků, až 50 u dospělých). Podél ocasu jsou mimoto 2 postranní řady trnů. Políčka trnů jsou i kolem očí. Menší trny v nepravidelně rozmístěných políčkách na předním okraji disku. Břišní strana je hladká. Mírně zakřivený ústní otvor je u dospělých samců téměř rovný. V každé čelisti je 48 až 50 zubů s kýlovitými špičkami a příčně oválnými základnami. Zuby samců jsou jen o něco delší a špičatější než zuby samic. Dvě těsně za sebou posazené malé hřbetní ploutve jsou na konci dlouhého a silného ocasu. Ocasní ploutev je zakrnělá, řitní ploutev chybí.

Zbarvení: Hřbetní strana dospělých rejnoků je břidlicově šedá až šedohnědá, beze skvrn. Břišní strana je bílá.

Délka: Zřídka přes 1 m.

Rozšíření: Severní Atlantik, na západě od západního a jižního Grónska, na východě od jižního Islandu, Faerských a Shetlandských ostrovů, jihozápadního Norska až západního Irska. Skagerrak, Kattegat. V hloubce 150-600 m (obvykle kolem 250 m), ve vodě o teplotě 3-6 stupňů Celsia.

Způsob života: Velmi vzácný druh rejnoka, jehož biologie je jen málo známá. Je vejcorodý (oviparní). Vaječné schránky ve tvaru polštářků mají na hranách jemné úponky a měří bez úponků 10,7 x 7,7 cm. Konce dlouhých rohů jsou protažené do jemné špičky. Velikost novorozených mláďat není známá.

Potrava: Hlavně drobné rybky dna (např. platýsi), sépie a korýši.

Mohlo by vás také zajímat

Hohol severní,  Brkoslav severní,  Sněhule severní,  Strnad severní,  Potáplice severní,  Buřňák severní,  Rybák severní,  Rejnok ostnatý,  Síh severní,  Bahnivec severní