Rybák bělokřídlý

Znaky

Pták dlouhý 24 cm. Ve svatebním šatu působí rybák bělokřídlý sazově černě, vzadu (na ocase, kostřeci a zadním okraji křídel) bíle. Zobák a nohy jsou ve svatebním šatě červené, jindy černé. V zimním šatu je šíje tmavá, hřbet stříbrošedý, spodní strana křídel bílá podobně jako u rybáka černého, ale bez jeho tmavých skvrn po stranách hrudi. Let je lehký, těkavý a neúnavný. Ptáci většinou létají nízko nad vodou. Když sedí, drží tělo ve vodorovné poloze a zatahují hlavu. Dlouhá křídla míří vzadu poněkud vzhůru a jejich konce se překřižují. Chodí jen namáhavě a nikdy daleko. Za slunečního svitu jsou ve vzduchu téměř stále a za deště sedají nečinně na svých odpočívadlech.

Prostředí

Hnízdiště se táhnou od východní Evropy až daleko do střední Asie a pokračují pak po mezeře dále do východní Asie. Před 50 lety byli tito ptáci četně zastoupeni v Řecku a hnízdili i ve střední Evropě. Neočekávaně se někde vynoří a stejně tak náhle vymizí. V Evropě ztratili mnoho hnízdišť v důsledku meliorací a jejich stav se tu stále snižuje.

V zimě se rybáci bělokřídlí potulují po všech tropických oblastech světa a zdržují se hlavně na sladkých vodách. Rybák bělokřídlý hnízdí na zarostlých bažinatých jezerech.

Rozmnožování

Od poloviny května do konce srpna se zdržují na hnízdištích. Při toku nabízí sameček své samičce malé rybky nebo jinou kořist. Hnízdo staví většinou z rostlinných součástí, sbíraných v letu z vody. Během hnízdění je ptáci neustále vylepšují. Je obvykle zcela promočené a leží na nahrnutém rostlinstvu ve vodě nebo na malých bažinných vyvýšeninách.

Hnízdí často v malých skupinách, hnízda leží těsně vedle sebe. Na vejcích sedí oba rodiče a za dne se střídají zhruba každou půlhodinu. V noci jeden partner spí na vejcích, druhý v blízkosti. Hnízdění se odbývá v květnu a červnu, na obvykle 3 vejcích dlouhých 33 mm sedí ptáci 20 až 23 dnů. Mnoho snůšek zničí záplavy.

Když je hnízdo odplaveno a vylíhla-li se už mláďata, staví rodiče pro rozptýlená mláďata v nejkratší době hnízdo náhradní. Když krmí, přinášejí každou kořist - většinou hmyz - jednotlivě v zobáku a předávají ji mladým v letu. Za příznivého počasí krmí neustále. Když se blíží vrána nebo moták pochop, obletují všichni ptáci z kolonie nepřítele s hlasitým křikem. U malých kolonií je tato obrana neúčinná. Jsou-li napadeni staří ptáci, pokoušejí se vyletět do výše a často se tak mohou zachránit. Mláďata začínají létat ve stáří 4 týdnů, ještě dlouho však nejsou tak obratná, aby mohla nalovit dostatek potravy.

Potrava

Rybáci bělokřídlí létají při sběru potravy těsně nad vodou nebo bažinou a v letu loví hmyz ze stébel, sbírají jej ze země nebo sezobávají z vody. Slétají proto až k hladině a většinou do ní ponoří jen zobák, aniž by se dotkli tělem hladiny. Dovedou se ale také vrhnout do vody a částečně se potopit. Takovým způsobem loví malé ryby, např. koljušky, ale i pulce a malé žabky. Za tahu a na zimovištích loví rybák bělokřídlý i daleko od vody, vyskytuje-li se tam dostatek hmyzu. Tak se například v místech, kde se přemnožily kobylky, živí takřka výlučně jen tímto hmyzem.

Názvy ve světě

Rybák bělokřídlý

Anglicky: White-winged Black Tern, Dánsky: Hvidvinget Terne, Finsky: Valkosiipitiira, Francouzsky: Guifette leucoptère, Holandsky: Witvleugelstern, Chorvatsky: Bjelokrila čigra, Islandsky: Tígulþerna, Italsky: Mignattino alibianche, Maďarsky: Fehérszárnyú szerkő, Německy: Weißflügel-Seeschwalbe, Norsky: Hvitvingesvartterne, Polsky: Rybitwa czarna, Portugalsky: Gaivina-d'asa-branca, Slovensky: Rybár bielokrídlý, Španělsky: Fumarel aliblanco, Švédsky: Vitvingad tärna

Mohlo by vás také zajímat

Tirika bělokřídlý,  Racek bělokřídlý,  Rybák obecný,  Rybák dlouhoocasý,  Rybák rajský,  Rybák malý,  Rybák severní,  Rybák velkozobý,  Rybák černozobý,  Rybák bahenní