Tana indická

Tana indická je jediný druh rodu Anathana. Připomíná svým vzhledem štíhlou veverku popelavou, má žluté skvrnky a výrazný, krémově zbarvený pásek na ramenou. Žije především na stromech i na zemi, kde ve dne slídí za potravou a v noci se ukrývá pod kameny nebo v dutinách stromů.

Tana indická má tři páry mléčných bradavek, kdežto jiné tany dva nebo jen jeden.

V dospělosti dorůstá délky těla 17-20 centimetrů, ocas je v rozmezí 16-19 centimetrů, hmotnost se u dospělých jedinců pohybuje od 250 do 300 gramů.

Tana indická obývá Indii; kde se vyskytuje v tropických lesích.

Jako první popsal tany přírodovědec a chirurg kapitána Jamese Cooka, William Ellis v roce 1780. Když tany poprvé spatřil, myslel si, že se jedná o veverky. Tany jsou na první pohled veverkám opravdu velice podobné a díky podobnému, téměř až stejnému způsobu života mají spoustu podobných rysů. Ani domorodci je navzájem nerozlišují a mají pro veverky i tany jedno společné jméno tupai. Toto místní jméno bylo základem pro rodové jméno tan, Tupaia, a čeleď Tupaiidae. Mezi veverky byly zařazeny celých 40 let.

Poté, co se jim začala věnovat pozornost a mimo jiné i díky jejich chrupu, který odpovídá chrupu hmyzožravců, byly taxonomicky přeřazeny mezi hmyzožravce jako příbuzné rejsků.

V roce 1922 byly díky studii anatoma Wilfreda Le Gros Clarka přeřazeny mezi primáty, jako jejich nejprimitivnější zástupci, kde tvořily přechodný článek mezi hmyzožravci a poloopicemi.

V následujících letech měli některé autority pochybnosti o této fylogenetické větvi a nakonec vyřadily tany z primátů. Nyní tany tvoří samostatný řád tany (Scandentia) a tvoří přechodný článek mezi primáty a hlodavci, resp. zajícovci.

Tany jsou velmi starobylou skupinou savců. Řád tany (Scandentia) se od společné větve s primáty oddělil zřejmě před více než 80 miliony let, tany péroocasé (Ptilocercidae) se od tan pravých (Tupaiide) oddělily přibližně před 63 miliony lety.