Pytlonoš horský

Samotářský hrabavý hlodavec, známější pod názvem gofr. Pytlonoš horský zastupuje čeleď pytlonošovitých. Má šedohnědý hřbet a rezavou spodní část s tmavými základy chlupů, velké osrstěné vnější lícní torby, plochou lebku, malá ouška, uzavíratelná klapkou, silné plece a přední nohy a rychle rostoucí tři prostřední drápy, jimiž vyhrabává načechranou a vlhkou půdu. Je to teritoriální zvíře, které se zdržuje převážně pod zemí a vytváří si složité soustavy nor, do nichž se uchyluje zejména v horkém a suchém počasí. S ostatními se pytlonoš horský dorozumívá bohatou škálou zvuků od pronikavých ječivých hvizdů až po jemné brumlání nebo kničení.

Délka těla se pohybuje v rozmezí od 11,5 do 30 centimetrů, ocasu 4-9,5 centimetrů, hmotnost kolísá od 70 až do 250 gramů.

Ve volné přírodě obývá pytlonoš horský západní USA a severní Mexiko; kde se vyskytuje od pouští až po řídké lesy.

Pytlonoš horský náleží do čeledi pytlonošovití. Pytlonoši jsou středně velcí hlodavci s krátkýma nohama připomínající sysly. Jejich zvláštností jsou lícní torby, které slouží k přenášení potravy nebo materiálu do hnízda. Oproti jiným hlodavcům (např. křečkům) jsou tyto torby vnější – jsou situovány po obou stranách tváře.

Vyskytují se v severní a střední Americe od Kanady až po Panamu. Nejvíce druhů se vyskytuje v USA. Žijí převážně pod zemí, kde si vyhrabávají systémy tunelů. Zde se také živí – konzumují kořínky, hlízy a oddenky, v zemědělských oblastech i sladké brambory nebo např. hrách.