Dugong indický

Dugong indický bývá někdy nazýván též moroň indický. Torpédovitě šedé nebo hnědošedé tělo je zakončené půlměsíčitou ocasní ploutví a dokonale přizpůsobeno životu ve vodě. Dugongovy přední nohy se přeměnily v ploutve, zadní zakrněly a místo toho se vyvinula vodorovná ocasní ploutev, sloužící k pohonu. Tlusté těžké kosti zvyšují hmotnost, takže dugong se snadno potápí a úsporně pohybuje pod vodou. Dugong indický je denní zvíře, obyčejně plave mořem mezi příbřežními ostrovy, přizpůsobuje se přílivu a odlivu a nabídce potravy. Někde se dugongové vydávají na sezónní tahy až několik set kilometrů dlouhé, na pastviny mořské trávy a řas nebo do studených vodních proudů. Zabíjejí je kosatky, žraloci a mořští krokodýli, proto se shlukují do skupin, kde mohou těmto velkým dravcům snáze odolat nebo je zaplašit.

Dugong indický dosahuje v dospělosti délky těla 2,4-4 metry a hmotnosti 230-900 kilogramů.

Domovinou tohoto druhu je východní Afrika, také západní, jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie a tichomořské ostrovy; všude se vyskytuje v mělkých tropických vodách u pobřeží.
Dugongové jsou dodnes loveni pro maso, tuk, kůži, zuby a kosti.

Pohlavní dospělosti dosahuje moroň až v 10 letech věku. Samice je březí přibližně jeden rok. Před porodem samice vyhledá mělkou mořskou pláž a rodí jedno mládě. Poté ho dopravuje na hladinu, aby se mohlo poprvé nadechnout. Při kojení mládě přidržuje u prsních bradavek. Mláďata přijímají rostlinnou potravu brzy po narození, přesto sají mateřské mléko až do 18 měsíců. Chrup mláďat tvoří 26 zubů, dospělých jen 10 zubů.