Sojka inka

Cyanocorax yncas

Výskyt: Střední Amerika, jih Severní Ameriky
Velikost: 25-34 cm
Hmotnost: 66-110 g
Počet vajec: 3-5 ks
Inkubační doba: 22 dnů
Potrava: Bezobratlí, semena a plody
velikost písma:  A A A
27.11.2013     Autor: Adam Bura     2891 zobrazení     0 komentářů

Novosvětská sojka, která vyniká svou rozsáhlou, ale silně rozdělenou oblastí výskytu, kde samozřejmě vytváří zcela rozdílné poddruhy. Její rozkouskovaná oblast výskytu sahá od jižního Texasu, jižně po Mexiko a Střední Ameriku. V současné době také panuje názor, že severoamerický poddruh by měl být separován jako samostatný druh, konkrétně Cyanocorax luxuosus. Ten své české jméno zatím nemá.

Velikostně se tyto poddruhy také liší. Severoamerický měří 25-29 cm, jihoamerický pak až 34 cm. Váží 66-110 gramů. Nejvěštší rozdíly mezi jednotlivými poddruhy pak najdeme samozřejmě ve zbarvení. Například u jihoamerické skupiny yncas je korunka až celá čistě bílá, zatímco u jiných skupin je celá modrá. Dle literatury by sojky ze skupiny yncas taktéž měly mít výraznou černou, ne modrou, chocholku za zobákem, to se mi však ale na žádné fotografii najít nepodařilo. Hrdlo a spodní část těla je typicky ostře či matně žlutá, u severských populací pak silně zelená. Typické pro tento druh jsou také výrazně vyvinutá pera "nosní" tvořící za zobákem výrazný chomáč. Ten je u některých poddruhů vyvinut více, u některých je naopak nevýrazný. Posledním znakem odlišující poddruhy je barva duhovky. Ta může být tmavě hnědá až jasně žlutá.

Sojka inka se živí především širokou škálou bezobratlých a vyhledává také semena různých rostlin. Z těch pak vyhledává především semena citlivkovité (Mimosaceae) dřeviny rodu Ebenopsis a také plody různých druhů dubů (Quercus), které si také uschovává do zásoby. Maso či zbytky lidských jídel si do potravy přidává pouze příležitostně. Jakožto krkavcovitý pták je sojka inka vysoce inteligentní a k získávání potravy dovede užívat i různých nástrojů.

Hnízdo si většinou staví ve stromech či trnitých keřích. Samice pak snáší 3-5 vajec. Inkubaci zajišťuje pouze samice, o mláďata se pak starají oba rodiče. Využívá taktéž hnízdních pomocníků a například v Kolumbii bylo pozorováno pomáhání několikalété generace svým rodičům při hnízdění.

Sojka inka je u nás chována a odchovávána zřejmě nejvíce ze sojek tohoto rodu, avšak ani přesto nepatří k běžně chovaným druhům.

Sojka inkaNázvy ve světě

Anglicky: Inca Jay, Německy: Grünhäher, Dánsky: Inkaskade, Španělsky: Urraca Querrequerre, Finsky: loistonärhi, Francouzsky: Geai vert, Italsky: Ghiandaia verde, Japonsky: Midorisanjaku, Japonsky 2: ミドリサンジャク, Holandsky: Incagaai, Norsky: Grønnskrike, Polsky: Modrowronka zielona, Rusky: Перуанская разноцветная сойка, Slovensky: Kapuciarka pestrá, Švédsky: Grönskrika, Čínsky: 绿蓝鸦

Foto: flickr.com

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.