Aktuálně: 6 311 inzerátů161 040 diskuzních příspěvků17 562 uživatelů

Konejšivé signály u koní

Konejšivé signály u koní
Kateřina Lipinská 07.01.2024, 12:00
512 5 minut čtení

Také se vám stává, že fotíte koně (ale třeba i psa nebo kočku), zamíříte na něj foťák nebo mobil a on vám zkazí záběr tím, v inkriminovaný moment zavře oči, stáhne uši nebo se odvrátí? A to bez ohledu na to, zda používáte nebo nepoužíváte blesk. Není to zpravidla náhoda, ale záměr. Tedy ne záměr zkazit vám snímek, ale „ukonejšit“ upřené oko predátora, které fotoaparát trochu připomíná.

Konejšivé signály jsou velké téma hlavně u psů a koček, jejichž mimika je výraznější, ale používají je i koně. Právě focení je situace, kterou je můžeme vyvolat, aniž bychom koni způsobovali velký stres. Co to přesně je? Je to chování, kterým se zvíře (ale i člověk) snaží snížit napětí dané situace nebo dát najevo, že není nebezpečné, zkrátka „ukonejšit“ protivníka. Protivník nemusí být nutně predátor, ale třeba i výše postavený člen stáda, nebo člověk, kterého zvíře dobře zná. Je to vlastně opak signálů, označujících, že se zvíře chystá zaútočit. Nicméně nedejte se mýlit, nemusí to vždy znamenat, že zvíře později nezaútočí, protože konejšivé signály používá v případě, že se v dané situaci necítí úplně komfortně. Je to v podstatě sdělení: „nechci ti ublížit, ale to, co se teď děje, ve mně vyvolává nejistotu, napětí, strach nebo nepohodlí.“ Pokud toto sdělení budeme ignorovat a třeba ještě „přitlačíme“, může se stát, že vyvoláme reakci, kterou nechceme. Ať už zmíněný útok, nebo útěkovou reakci, která u tak velkého zvířete, jako je kůň, také nemusí být úplně bezpečná. Z toho důvodu je velice vhodné, abychom dokázali tyto signály „číst“, nepřehlíželi je a adekvátně na ně reagovali.

Oči, huba, pozice těla...

Na konejšivých signálech je zrádné, že jsou to současně i docela běžné projevy chování, takže zda je jejich cílem „konejšení“, musíte poznat z kontextu. Zpravidla je jich přítomných víc najednou a opakují se. Intenzita opakování říká, jak moc je zvíře ve stresu. Pokud je to jeden signál za druhým, je to rozhodně situace na pováženou.

Které to tedy jsou? Především je to natočení celého těla. Zatímco natočení se čelem a pozorování objektu zpříma oběma očima znamená, že mu zvíře (z jakéhokoli důvodu) věnuje velkou pozornost, natočení se bokem a odvracení pohledu a hlavy je konejšivým signálem. Zvíře dává najevo, že by něco „radši nevidělo“. Často bývá otočené směrem pryč, ale může mít hlavu i hodně sníženou, jako by chtělo zalézt pod zem.

Dalšími výrazovými prostředky jsou oči a huba koně. Kromě odvracení pohledu mohou koně mrkat, přivírat a zavírat oči, jak už bylo popsáno výše v příkladu s fotoaparátem. Je to opět opak upřeného pohledu. Velmi častým konejšivým signálem a známkou podřízenosti je činnost huby. Může to být především zívání, ale i žvýkání naprázdno, olizování se, zkrátka „mletí pantem“. Toto gesto bývá často k vidění ve stádě u mladých koní a hříbat vůči starším a výše postaveným jedincům.

Někdy se do konejšivých signálů řadí i tzv. přeskokové jednání, kdy se zvíře zdánlivě začne věnovat něčemu, co se vůbec netýká dané situace a působí v ní až nepatřičně. Například se ve zjevně stresové situaci začne drbat (pes), nebo můžete vidět při seznamování, že se najednou odvrátí a začne se naoko pást nebo očichávat něco na zemi. Cílem je opět snížení napětí a odlehčení stresové situace.

Termín „konejšivé signály“ zavedla a celou problematiku popsala a zpopularizovala norská cvičitelka psů Turid Rugaas. Její žákyně Rachaël Draaisma se potom zaměřila na konejšivé signály u koní a napsala o nich knihu (česky vyšla v roce 2018 v nakladatelství Arcaro). Definuje v ní konejšivých signálů asi 20, mimo výše uvedené ještě například třepání a kývání krkem (např. při sedlání či dekování) a další. Ty, které jsem vybrala výše, považuji za nejčastější a nejdůležitější.

Jak na ně reagovat?

Z výše uvedeného je asi poměrně jasné, že včasné rozeznání konejšivých signálů a správná reakce na ně nám může významně pomoci vyhnout se konfliktům, které bývají často zbytečné. Přispěje k tomu, že se s námi náš kůň bude cítit lépe, protože poznáme, když je mu něco nepříjemné. Konejšivé signály vždy indikují zvýšení napětí, které když se dostane do určité úrovně mimo jiné také brání efektivnímu učení.

Je dobré si uvědomit, že ne na každý konejšivý signál nutně musíte reagovat. Je potřeba ho vzít jako informaci a vyhodnotit, zda reagovat či ne. Pokud oholený kůň třepáním krku dává najevo, že by byl raději bez deky, zřejmě s tím v danou chvíli nic moc neuděláte, maximálně můžete deku nasazovat šetrněji. Ale pokud vám při práci odvracením se a „mletím pantem“ začne projevovat podřízenost, měl by to být pro vás signál ubrat tlak. Můžete zařadit malou přestávku, nebo zvětšit vzdálenost od stresujícího objektu. Neznamená to, že se při práci s vaším koněm nesmí objevit napětí, to ani není možné, ale musíte si ho být vědomi a mít pod kontrolou jeho míru.

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Kateřina Lipinská

Autorem od: 03.11.2023

Katka Lipinská je vystudovanou pedagožkou a psycholožkou. Koním věnuje značnou část svého života. Jezdí drezuru do stupně S a prostřednictvím psaní a překládání se snaží o to, aby se koním s lidmi žilo co nejlépe.

Podobné články

Může vás také zajímat