Aktuálně: 2 745 inzerátů262 000 diskuzních příspěvků19 173 uživatelů

Kvalita snášky křepelek

Kvalita snášky křepelek
Ing. Ondřej Krunt, Ph. D. 20.09.2025, 12:00
418 6 minut čtení

V posledních desetiletích se v chovu drůbeže hojně využívala antibiotika v nízkých dávkách, jejichž úkolem bylo podpořit růst a zlepšit užitkovost. Tento přístup se ale postupně dostal do konfliktu s požadavky spotřebitelů i legislativy. Spotřebitelé začali spojovat používání antibiotik s rizikem vzniku bakteriální rezistence u lidí a Evropská unie proto již v roce 2006 zakázala jejich využívání jako růstových stimulátorů. Od té doby se hledají alternativy, které by byly bezpečné, přírodní a zároveň účinné. Jedním z nejperspektivnějších řešení jsou esenciální a funkční oleje, tedy přírodní látky rostlinného původu, které mají antimikrobiální, antioxidační a protizánětlivé účinky. Využívají se nejen v kosmetice a medicíně, ale stále častěji i ve výživě hospodářských zvířat. U křepelek, které patří mezi významné producenty vajec a masa, se jejich účinky ukazují jako velmi nadějné.

Křepelka japonská je druh, který se vyznačuje rychlým růstem, ranou pohlavní dospělostí a vysokou snáškou. Díky těmto vlastnostem se stává atraktivním objektem výzkumu i praxe. Přestože její chov není tak masivní jako u slepic, na světové produkci vajec se podílí téměř deseti procenty. Výživa těchto ptáků je založena na plnohodnotném krmivu, které musí zajistit nejen dostatek živin a energie, ale také podporu zdraví. Esenciální a funkční oleje v tomto ohledu přinášejí více než jen výživu – chrání střeva před škodlivými mikroorganismy, zlepšují trávení a prodlužují trvanlivost produktů.

Esenciální oleje jsou těkavé aromatické látky získávané destilací nebo lisováním z rostlin, semen, listů či kůry. Obsahují směs bioaktivních látek, například thymol, karvakrol nebo linalool, které mají silné biologické účinky. Funkční oleje tvoří širší skupinu – zahrnují jak esenciální oleje, tak i rostlinné oleje obohacené o biologicky aktivní složky. Všechny esenciální oleje jsou tedy funkční, ale ne všechny funkční oleje jsou esenciální. Rozdíl spočívá především v těkavosti a intenzitní vůni. Z hlediska chovu drůbeže je důležité, že tyto látky působí na více úrovních: podporují rovnováhu střevní mikroflóry, stimulují tvorbu trávicích enzymů, působí antioxidačně a tlumí zánětlivé procesy v organismu.

Kvalita snášky křepelek

Výsledky studií na křepelkách ukazují, že konkrétní oleje mohou významně ovlivnit snášku a kvalitu vajec. Například myrtový olej v nižších dávkách snášku zvýšil, zatímco příliš vysoké dávkování mělo opačný efekt. Oreganový olej s obsahem thymolu a karvakrolu dosáhl srovnatelných výsledků s antibiotiky, pokud jde o produkci vajec i využití krmiva. Levandulový olej díky své chuti a vůni zvýšil příjem krmiva a navíc chránil tuky ve vejcích před oxidací při skladování. Olej z rodu Satureja přispěl k pevnější skořápce a vyššímu podílu žloutku. Směsi více olejů, které kombinovaly například tymián, anýz, fenykl nebo rozmarýn, často vedly k nejlepším výsledkům, protože jednotlivé složky působily synergicky.

Zlepšení se netýkalo pouze samotné snášky, ale také kvality vajec. Vejce od křepelek krmených oleji měla vyšší hodnotu Haughovy jednotky, tedy ukazatele čerstvosti a kvality bílku. Žloutky měly sytější barvu díky vyššímu obsahu karotenoidů, což spotřebitelé vnímají jako znak kvality. Skořápky byly pevnější a silnější, což snižovalo ztráty při manipulaci a skladování. Trvanlivost vajec byla prodloužena díky nižší oxidaci tuků. Antioxidační účinky olejů, například z rozmarýnu, oregana či levandule, pomáhaly chránit tuky ve žloutku před žluknutím a prodlužovaly dobu, po kterou si vejce uchovávalo své vlastnosti.

Významným efektem byla i podpora střevního zdraví. Podávání esenciálních olejů vedlo k poklesu počtu patogenních bakterií, jako jsou Escherichia coli, Salmonella nebo Clostridium, a naopak k nárůstu počtu prospěšných bakterií Lactobacillus a Bifidobacterium. Takové změny přispívají nejen k lepšímu zdraví samotných ptáků, ale i k vyšší bezpečnosti vajec určených pro lidskou spotřebu.

Pozitivní účinky jsou tedy zřejmé, ale klíčovou roli hraje správné dávkování. Zatímco nižší a střední dávky vedly k lepším výsledkům, příliš vysoké koncentrace mohou mít opačný účinek – snížit snášku, zhoršit konverzi krmiva nebo narušit střevní mikroflóru. Z toho vyplývá, že je nutné postupovat opatrně a vždy vycházet z ověřených doporučení.

Budoucnost využívání esenciálních a funkčních olejů ve výživě drůbeže se zdá být velmi slibná. Očekává se, že vědci přesněji stanoví optimální dávkování, budou zkoumat jejich kombinace s probiotiky, vitaminy či minerály a zaměří se i na dlouhodobé účinky během celého produkčního cyklu. Další perspektivou je objevování nových rostlinných zdrojů s dosud nevyužitým potenciálem. Ty by mohly přinést ještě účinnější řešení, vhodná nejen pro křepelky, ale i pro jiné druhy drůbeže.

Lze tedy říct, že esenciální a funkční oleje představují cestu k udržitelnému a modernímu chovu křepelek. Přinášejí vyšší snášku, lepší kvalitu vajec, delší trvanlivost a zdravější ptáky. Zároveň reagují na požadavky spotřebitelů, kteří stále více žádají produkty bez antibiotik a s co nejnižší zátěží pro životní prostředí. Pokud se podaří využít jejich potenciál v praxi, mohou se stát důležitým nástrojem, který prospěje chovatelům i spotřebitelům, a posune celý sektor směrem k větší udržitelnosti.

Dávkování olejů:

•    Nízké až střední dávky olejů většinou přinesly pozitivní výsledky (lepší snáška, kvalitnější vejce, pevnější skořápka, lepší konverze krmiva).
•    Příliš vysoké dávky mohou mít opačný efekt – zhoršení konverze, snížení snášky, někdy i negativní vliv na mikrobiotu.
Konkrétně u křepelek se v jednotlivých studiích používaly tyto hladiny:
•    Myrta (Myrtus communis) – 500 až 1 000 mg/kg krmiva zlepšilo snášku, ale 5 000 mg/kg už naopak snášku snížilo.
•    Oregano (Origanum vulgare) – kolem 150 až 200 mg/kg krmiva mělo účinky srovnatelné s antibiotiky (Enramycin, Colistin).
•    Levandule (Lavandula ssp.) – účinné byly dávky 125 až 500 mg/kg krmiva; vyšší dávky posilovaly antioxidační účinky, ale neměly vždy lepší vliv na produkci.
•    Satureja (Satureja khuzestanica) – 500 mg/kg krmiva vedlo k silnější skořápce a vyššímu podílu žloutku.
•    Směsi olejů – většinou v rozmezí 400 až 600 mg/kg; u směsi 8 olejů byla vidět jasná zlepšení v konverzi a kvalitě vajec už od nejnižších dávek.
 

0
Podělte se s námi o názor na tento článek →

Ing. Ondřej Krunt, Ph. D.

Autorem od: 07.10.2024

Je odborníkem v oblasti chovu hospodářských zvířat, působícím na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, konkrétně na Katedře chovu hospodářských zvířat. V roce 2023 získal Cenu prof. Stoklasy za svou disertační práci s názvem „Vliv systému ustájení na užitkovost, kvalitu masa, zdraví a welfare králíků“, která přináší nové poznatky v oblasti živočišné produkce a welfare zvířat. Mezi jím vyučované předměty  patří „Základy technologie zpracování masa“  a „Technologie zpracování masa“ a různé přednášky v předmětech týkajícíc se chovů zvířat. Je také aktivním členem Klubu chovatelů králíků meklenburských strakáčů, kde zastává funkci předsedy a spravuje webové stránky klubu.

Specializuje se na chov meklenburských strakáčů v různých barevných rázech, včetně divoce zbarveného, divoce modrého a činčilového, o jejichž vyšlechtění se jako první zasloužil. Dále je chovatelem vodní drůbeže.

Podobné články

Může vás také zajímat