Sýkora babka – nenápadný pomocník

velikost písma:  A A A
07.04.2021, 17:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     477 zobrazení     1 komentář

Sýkory jsou velice užitečnými pěvci. Nejběžnější druhy sýkorek zná téměř každý, kdo se jen trochu zajímá o volně žijící ptactvo. V zimním období je lidé s oblibou pozorují, jak navštěvují krmítka. Sýkory hnízdí v dutinách stromů, proto jim v brzkém jaru vyvěsíme budky. Jsou známé i kuriózní případy hnízdění v poštovních schránkách či prasklinách ve zdech. Na našem území se vyskytuje 6 druhů sýkor. Nejhojnější je sýkora koňadra a hned v závěsu sýkora modřinka. Následuje sýkora uhelníček, sýkora parukářka, sýkora lužní a sýkora babka. Právě posledně jmenovanému druhu se budeme věnovat v následujících řádcích.

Sýkora babka Parus palustris

Ve střední Evropě si ji můžeme splést jen se sýkorou lužní. Sýkora babka má lesklé černé temeno a nemá na křídlech světlé políčko. Oba tyto znaky v přírodě...

Zobrazit více informací

Sýkora babka bývá méně často nazývána také jako babka obecná nebo babka leskohlavá. Při pozorování v přírodě bývá často zaměňována, a to i zkušenými ornitology, za sýkoru lužní. Jsou takřka stejné, což zprvu činilo problémy i v taxonomickém zařazení. Známý švédský přírodovědec Carl Linné vůbec tyto dva druhy nerozlišoval a taxonomicky se jednalo o jednu sýkorku. Až po dlouhých 70 letech švýcarský přírodovědec Baldenstein našel drobné rozdíly a sýkory rozřadil na dva druhy. Největší rozdíl je v hlasovém projevu. Hlas sýkory babky zní jako pronikavé „pistjé-cié“ nebo také „kyvuť-kyvuť-kyvuť“. Zvukový projev sýkory lužní se popisuje spíše jako tlumený zvuk „déh-déh“ nebo „djep-djep-dje-djep“. Tyto zvuky bývají slyšet především v brzkém jarním období. Vzhledové rozdíly jsou téměř nepatrné. Některé zdroje uvádí, že sýkora babka má menší tmavou skvrnu na bradě, zatímco sýkora lužní má mít tuto skvrnu větší. Ukázalo se ovšem, že tento rozdíl není určující. Pohybem hlavy sýkor mění černá skvrna tvar. To samé platí i o černé čepičce na týle sýkor. Ta by u sýkory lužní měla být o něco delší. Sýkora babka by tuto čepičku měla mít o něco světlejší a lesklejší. Pokud ale nemáte oba druhy vedle sebe, těžko to lze při běžném pozorování rozlišit. Jediným znakem, na který se lze spolehnout, je světlá skvrna v křídlech. Sýkora lužní má vnitřní letky světlejší, což bývá dobře patrné. Záleží však na světelných podmínkách. Dle fotografií zveřejněných na internetu, lze usoudit, že nemalá část je špatně určena. Při odchytu a kroužkování, dokáží ornitologové oba druhy bezpečně rozlišit ještě podle jednoho znaku. Sýkora babka má o pět milimetrů kratší rýdovací ocasní péra. Dříve se s rozlišováním těchto dvou druhů nikdo moc nezaobíral. Panovala domněnka, že u nás převládá sýkora babka, zatímco sýkora lužní je velmi vzácná. Jakmile byli lidé s rozdíly více obeznámeni, situace se změnila. Dospělá sýkora babka váží deset až dvanáct gramů a dosahuje délky těla jedenáct centimetrů.

Sýkora koňadra Parus major

Největší a nejtěžší evropská sýkora, 14 cm dlouhá a 20 gramů těžká. Má černou hlavu se žlutými lícemi, na žlutavé hrudi je tmavý podélný pruh. Mladí...

Zobrazit více informací

Sýkora babka má velký areál rozšíření a vyskytuje se tak ve více zeměpisných formách. Popsáno bylo dokonce 8 forem (sýkora lužní 11 forem). Mezi formami představují největší rozdíly délky zobáků, křídel a někdy i celých ptáků. Ve zbarvení nejsou patrné žádné rozdíly. K hnízdění vyhledávají sýkory babky spíše úzké dutiny. Někdy byly nalezeny i snůšky, ve kterých byla vejce poskládána na sobě. V takto malém prostředí jsou pak mláďata naskládána jedno na druhém a musí se střídat. Snůška může čítat klidně osm i deset vajec. Pokud není v přírodě dostatek dutin, dokáže tato sýkora svým zobákem sama vyštípat dutinu ve ztrouchnivělém stromě. O této vlastnosti se mezi veřejností moc neví, ale je to důvod, proč v budkách hnízdí méně často. Odrostlá mláďata zůstávají věrná blízkému okolí, ve kterém byla odchována. Sýkory babky mají velké teritorium, ve kterém se pohybují kolem hnízdní dutiny. Uvádí se rozloha kolem pěti až šesti hektarů. Samostatná mláďata nejsou svými rodiči odháněna a jakmile dospějí, mohou hnízdit v jejich blízkosti. Tato chování není u ostatních sýkor běžné. Přes zimní období se také zdržují poblíž hnízdiště.

Co se týče zeměpisných poddruhů, tak sýkory babky vyskytující se v České republice patří k nominátní formě Parus palustris palustris Linnaeus = sýkora babka evropská. Potrava se skládá z nejrůznějších hmyzích druhů. Během období krmení mláďat, uloví v okolí dutiny velké množství hmyzu. Z tohoto důvodu je vítaným pomocníkem všech zahradníků a ovocnářů. Na jaře se živí vývojovými stádii motýlů, blanokřídlých, pavoukovců a nejrůznějších brouků. Rostlinnou složku potravy zastupují semena lesních dřevin, ale také mák a semena hluchavek či lipnicovitých trav. Sýkora babka byla pozorována také při zobání zimolezu a jeřabin. V zimním období je vhodné přikrmovat sýkory na krmítku. Vhodnou potravou jsou semena slunečnice, které se ptáci přidržují končetinami a buší do nich zobákem. Stejně jako ostatní druhy sýkorek, má i babka v oblibě lůj nebo ztuhlý rostlinný tuk.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

27.04.2021, 17:21
sikora,babka,jeto,šedo,hnědý,ptaček,v,zimně
často,přileta,na,krmítaka,samice
na,vajcach,sedi,až,15,dnu,neš,se,mali,ne
vylihnou