“Nevím, esi v jiných zemích tohle provozují krmiči - barfshopy. Konzervy určitě, sušené, ale takhle vozit mražené maso, nevim. Určitě jsou takové ty moderní porcičky, to vim. Musim vypátrat.”

Jo, třeba tady ve Finsku se normálně mražené maso pro psy prodává. Jak mleté tak nemleté. Vždy to pejskové závidím, protože pro lidi se tady srdíčka, krky, kuřecí žaludky, vepřová kolena neprodávají. A křídla jen v létě když se griluje 🙂. Vím že na husky farmě kupují nějaký obr balík masa za dobrou cenu, ale nevím co v tom je. Mají napsáno že krmí to plus granule. Možná to zkusíme s kamarádem koupit napůl. Já kupuju jinde a mají tam toho spoustu: jehněčí, telecí, kuřecí, krůtí, hovězí, vepřové, sobí, losí, jezerní ryba, losos, srdíčka, žaludky, vepřové srdce, kuřecí a krůtí krky, křídla, hovězí játra, dršťky, žebra, kosti všeho druhu. Vše mražené. Výběr velký a nebála bych se to sníst sama. No a na okus pak sušené koleno, sušené uši, sušené všechno, fakt věci co by mě ani nenapadly. Ale maso je tady drahé, jak pro lidi tak pro zvířata. V průměru 6 eur za kilo, to psí, to člověčí víc.

Dává se to aspoň hoďku dvě předem. Píšou že se to může dát i večer pokud se jede brzo ráno třeba. Ono chvilku trvá než to začne účinkovat.

No vida. A nám stačí i nižší dávka než by správně měla být a vydrží to celý den. Takže ráno jí to dám, jedeme na výlet, tam normálně výletujeme bez omezení a večer zpátky to ještě pořád účinkuje. Já teda pořád doufám, že se to třeba časem ještě změní a nebudeme léky potřebovat, ale hodně se nám ulevilo že konečně můžeme absolvovat cestu bez trápení a hromady poblinkaných ručníků.

Používáme lék Cerenia. Nevím jestli ho mají i v ČR. Není to oblbovák. U nás to jinak nešlo. Určitě se to dá s některými psy nacvičit. Já jsem zkoušela vše možné. Pomalé zvykání, krátké pomalé jízdy na dlouhé a zajímavé procházky. Pes vepředu, pes vzadu, vidí z okýnka, nevidí z okýnka. Pes hladový, pes najezený. Okno zavřené i otevřené. Levanduli, homeopatii, cbd, dvě různá auta…..prostě ne. Do pěti minut šavle ať dělám co dělám a pak ještě několikrát dokud nepadne vyčerpáním pokud to byla delší jízda. V létě jsme to zkusili zlomit na dovolené, protože jsou i rady že vzít na pořádnou jízdu a zlomí se to. No ne. Takže jsme zůstali u léků a jezdíme jen když opravdu musíme. To znamená, nejezdíme skoro vůbec. Z toho důvodu nám vázne socializace, protože do civilizace se musí autem a v autě se zvrací. Držím palce ať to zvládnete lépe 🙂.

To je vlastně pravda. Taky jsem nejdřív pár dní dávala jen maso, pak k tomu rozemleté kosti, pak pomlácené a pak až celé.

Já jsem přešla ze dne na den. Nebylo to v plánu, ale žádné granule nevyhovovaly. Buď příšerně prděla, anebo toho vykadila víc než snědla, a hlavně žádné nejedla s chutí…Přečetla jsem rady, návody, vypočítala tabulku a jsme na barfu už rok. 

Jo, jak je zmíněno výše, píše o tom Šusta, že jsou psi souhláskoví a psi samohláskoví. Já mám asi toho samohláskového a snažím se dávat si pozor u vymýšlení povelů. Po přečtení té knížky jsem konečně dokázala naučit "sedni" a “lehni” bez toho, aby se jí to pletlo. Místo "lehni" jsem začala používat “na zem”.

Na ledu a sněhu se pohybujeme od října do května, jinak to u nás ani nejde. Botičky nepoužíváme, mažeme mastí se včelím voskem a pryskyřicí. Mírný diskomfort nastává při teplotách pod -18, to vidím když začne přešlapovat, pod -25 už chodíme jen na čurandu🙂 Tolik k chladu. Na kluziště bych ji ale nebrala. Ne kvůli zimě, ale kvůli tomu, že uklouznutí může být nebezpečné. Jezero jsme sice přešly v pohodě na podzim, ale to už na něm byla vrstvička sněhu.

Lidičkové já jsem se teď tak vyděsila. Pejsková dnes už podruhé zvracela. Dopoledne to bylo asi takové to klasické psí, jen si to potřebovala v břiše přeskládat. Ale teď slyším a pak vidím úplně tmavý obsah, prvotní reakce samozřejmě, že to je krev… No nebyla, naštěstí. Ten prasopes zas někde ukořistik kočičího hovňouse 🙄. Včera jsem dala čistý koberec, už čistý není.

A pár foteček ze včerejšího a dnešního venčení.

Dublinbarzoj:

No více méně vše, co je třeba a má rány na těle nebo duši. Ale hlavně rabiáty, kteří jsou jinak odkázáni na život o samotě nebo v kleci nebo poslední injekci. Ukáže jim, že  je krásný být členy smečky, že mají svý místo na slunci jistý a oni rozkvetou 😁.  Měli jsme takto Anatola, středoasiatku, jihorusa, rotvajlera a mnoho dalších, někteří mohli za čas dál, jiní zůstali. To stejné s kočkama, koňmi…., Proto jezdím ve vraku atd, postarat se o ně, jak si zaslouží je nutnost.🍀

To je krásné. Je to taky jeden z mých snů. Od malička jsem tahala domů vše co v mých očích potřebovalo zachránit. Teď vím, že mnohdy jsem spíš ublížila. 

Tak ať vám vrak ještě dlouho slouží 🙂

Dnes jsem se rozhodla že začneme intenzivněji trénovat procházky po silnici. Brzo nasněží a když nebude dobrý sníh na sněžnice, tak jiná možnost nebude. Doteď jsem to nehrotila, ale už je čas. Jsem ráda, že i když to pořád není ideální, už to aspoň nevypadá tak beznadějně jako před pár měsíci. Dokonce tím směrem sama někdy jde, aspoň počichat počůranou lampu. 

Máte taky občas pocit, že nevenčíte psa, ale ovci? Vyjdeme ven na rychlé čůrání a pejsková začne spásat vše kolem. A nejraději má trávu co roste pod přístřeškem pro auto 🐑.

Nemohl si vás s někým splést? Třeba někdo něco zkoušel na jeho psy a on myslel že jste to vy? Anebo měl s někým špatný zážitek a tak chtěl mít zrovna pokoj od všech. Možná s ním zkuste promluvit když zas půjde okolo vašeho plotu. Snad se to vysvětlí. 

Jo shazují a pak jim rostou nové. Dokonce je vtípek, že Santovi sobi jsou samičky protože samci na podzim paroží shazují 😀 Dají se pak najít po lese. Moje pejsková je taky ohryzává. Parohy můžou růst až 2cm a 100g za den. Sobi mají spoustu barev, vzorů a tvarů paroží a dokonce podle toho všeho mají různé názvy. Tak daleo jsem se ale ještě nedostala, abych je uměla pojmenovat.

Sobům rostou parohy postupěm věku větší a pak zase menší jak stárnou. Někteří mívají opravdu velké. Ale krásní jsou všichni. Teď jich bývá na silnici hodně, ale tolik bílých pohromadě jsem ještě neviděla 🙂

Včera jsme venčili na cestách a potkali jsme takovéhle krasavce…🥰

Nevadí, určitě je se bude hodit někomu jinému 🙂

Achjo, sledovala jsem mlsného psa zvědavě, ale vůbec mě nenapadlo, že to skončí takhle. Je mi to líto ☹️

Kočky se fotí stokrát lépe no. Pejsková taky vždy pózuje jenom dokud nevytáhnu fotítko. Ale včera se jedna celkem povedla.

A stopovačku se zpod kůlny povedlo zachránit, hurá.

Xerxova: … a něco vymyslet k obědu na zítřek, aby se tam taky nějaký hřiby daly nacpat

Já budu zítra dělat houbové řízky, už se těším. 

My jsme dnes měli večerní venčení zakončené štěstím v  neštěstí. Vraceli jsme se a já si ještě kolem domu sbírala nějaké hříbky, pejsková byla poblíž a ještě pořád na stopovačce. Pak někam odběhla, myslela jsem že jde čekat ke dveřím, zkontrolovat morčata a tak, klasika. Ale pak už to bylo divné, ona mě nikdy nenechá dlouho samotnou. Volám, nic, koukám, nic… a pak jsem si všimla kusu stopovačky jak trčí zpod kůlny. Někdy tam chodí hrabat poklad, tak říkám “jdeme domů”…nic. No samozřejmě tam byla zašprajcnutá, čekala jsem kdy se to stane, nikdy jsem ji tam se špagátem nepustila. No naštěstí byla asi metr od kraje, takže se dala odepnout, ale stopovačka je asi definitivně ztracena, je to tam namotané a zaseklé. Moje chyba no 😏. Hlavně, že to dobře dopadlo.

Trickyvoo:

My dneska měli problém dostat Malinu aspoň vyčůrat. Nechtěla jít, ani když už nepršelo a když se konečně osmělila a šla čůrat pod jabloň, tak za foukal vítr a všechna voda ze stromu byla na ní 😄.

No chudák malá, taková zrada 😄.