Příspěvky uživatele

Ano, je moc fajn, že nejsme sousedky.

Ne, opravdu nejsem blbá. A je mi úplně jedno, kde myš chcípne. Vy nevíte, jak to vypadá u nás, jak daleko je sousední pozemek, co na něm je a co na něm žije. Jed používáme ten, který se prodává v běžné distribuční síti, ne silnější a lepší, jaký používají deratizační firmy. Kdyby bylo použití běžného jedu na myši tak strašně škodlivé jak se tady někteří z toho opupínkovávají, tak nebude v prodeji. 

A tím bych to za sebe uzavřela.

My problém přesuneme maximálně do popelnice, když mrtvou myš náhodou najdeme někde zalezlou. Viz můj předchozí příspěvek. 

My v klidu jsme. Pes myši nežere. Žádný z našich psů je nežral. Kočky nemáme a od sousedů k nám kočky nechodí, protože máme a měli jsme psy, kteří je vyháněli. Dravci a jiná havěť fakt nemá šanci se otrávit u nás myší. Tam, kde jsou tráveny, tam žádný dravec neloví. Fakt se nám po pozemku neválí otrávené myši. Ty si někam zalezou a zdechnou. 

Nebavíme se o opečovávaných myších, které tak žijí celý život (jako mazlíčci - pro mě zvrácenost), ale o myších divokých, které Sardullah odchytne živé a pak strčí do akvária, nějaký den opečovává a pak je vypustí. Tyto myši mají slušný potenciál k přežití a rozmnožení. 

Vaši obavu o psy chápu. Nám naštestí žádní psi myši nežrali. A jed dáváme tak, aby se k němu pes nedostal. Kočky nemáme, ale ty by stejně otrávené zrní nepozřely. Usmrcovací pastičky máme také, ale efektivnější je otrávené zrní. Kdybychom je chytali živé, nevím, co bychom s nimi dělali. To, co děláte vy, se mi příčí a považuji to za neefektivní, protože problém jen přesunete, tedy převezete, jinam. 

No tak hýčkat chycené myši a pak je odvézt k lesu… ty myši jsou zpátky dřív než vy, Sardullah. 

My myši trávíme. Bohužel jedy se prodávají čím dál slabší. Takže otráveného zrní musíme koupit víc… Je potřeba stav myší snižovat, ne je přesouvat o kousek dál od domu. 

Přijatelná cena ponožek bude pro každého jiná, záleží na finanční situaci kupce, na materiálovém složení ponožek, na účelu, pro který jsou pořizovány. 

Klidně si koupím dražší (150 - 250) ponožky od české firmy, které nabízí něco navíc - merino, stříbro,… Na druhou stranu si koupím za kár kaček v kiku kotníkové, nebo ve sportisimu rádoby značkové s tím, že vydrží co vydrží a pak je vyhodím, neštupuji. 

Mám ráda ponožky od firmy Voxx, chodím v nich ve volném čase a i do práce, mají slušný výběr. Mám je několik let, a v rodině nejen já, a můžu říct, že jsou pořád jak nové. 

Upřímnou soustrast, držte se. 

Kdo v srdci žije, žije napořád…

Kde ty psy teď bere? Kde vzala koně? Snad už je tak profláknutá, že jen idiot jí svěří psa nebo jiné zvíře…

Česky neumějí už v žádných médiích. 

Není to v tom Jindřichově Hradci ta žena, kterou tak ohnivě obhajovala Leithian? 

Dírku pro náušnici nemáte v chrupavce, ale v měkké tkáni.

Náš samojed měl prokouslé ucho od NO, se kterým se poškorpili. Teklo z něj dost krve a jak píšou přede mnou, protože je ucho vlastně pořád nějak v pohybu a dost krevně zásobené, tak se tam strup špatně tvoří, respektive často praskne. Skončili jsme na veterině na šití. Naštěstí samojed to zvládl s lokálním umrtvením, nebylo třeba ho na zákrok uspat.

Mně je úplně jedno, za jakou stranu či hnutí kandiduje, pro mě je neomluvitelné, co svým zvířatům udělal. 

Podívejte se co kdo dělá napříč politickou scénou, jak se říká, jeden je za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Politická příslušnost zrovna v tomto případě nehraje roli. 

No vidíte a na mě docela křičely. Obrazně řečeno. 

Jak jsem napsala - vadí mi neobjektivita. Když už někdo píše článek s úmyslem poradit, měl by být objektivní a autor by do něj neměl promítat své averze. 

Celkem náhodou, protože články zde čtu málokdy, jsem narazila na jeden s názvem “Jak si vybrat vhodné plemeno psa” od autora Jana Vorla (JaVor) ze dne 7.8.2025. Byla jsem zvědavá, co se dozvím nového. A byla jsem nemile překvapena. Nového jsem se nedozvěděla nic, článek je v obecných informacích plochý a opakuje stokrát napsané a řečené. Ale také není objektivní, autor má evidentně s některými plemeny problém a v podstatě je pomlouvá. Pro čtenáře, především nezkušené, kteří hledají informace, je tento článek zavádějící a řekla bych i tak trochu škodlivý, pokud uvěří autorovi jeho hodnocení tam zmíněných plemen. 

Mrkla jsem tedy na jeho profil zde na CHZ a nestačím se divit. Pán je odborníkem na všechno, jeho články jdou napříč od domácích hospodářských zvířat přes hmyz, obojživelníky, ptáky, hlodavce  až po psy. Myslím, že to je dostatečně výmluvné. 

Nevím, jestli je to jenom otázka věku. U nás to byla bytová nouze. V mládí jsme s manželem a dítkem šli do 300 km vzdáleného pohraničí jen proto, že nám nabídli k práci byt, na který bychom v Brně tehdy za socáče čekali pět let. A řekli jsme si, že do deseti let budeme zpátky, aby děti mohly využít možností Brna a jeho škol, a abychom nezůstali tak daleko od rodičů a všech příbuzných. Podařilo se za sedm let. A i když mě tamní krajina velmi přirostla k srdci a byli jsme tam šťastní, doma jsme tady v Brně. 

Mám stejný pocit. Dřív, před tím, než se mi zhoršil zrak a začala jsem nosit brýle, jsem četla jednu knihu za druhou. Od té doby to jde čím dál hůř a jsem ráda, že přečtu jediný časopis, který stále odebírám, a to History revue. Krom čtení na netu, samozřejmě. 

Lituji všechny mladé (i nemladé), kteří musí platit pořád rostoucí nájmy. To, co se děje na našem realitním trhu je šílené. Jak ceny pro koupi tak pro pronájem.